15/03/2023
Oldřich Janota
17.8.1938-27.1.2023
Je to smutná zpráva, že nás 27. ledna 2023 opustil Dr. Oldřich Janota, ředitel Kotěrova centra architektury, které sídlí v Trmalově vile ve Strašnicích v Městském obvodu Praha 10. Je to smutná zpráva pro jeho rodinu a blízké, pro které byl tatínkem, dědečkem, pradědečkem, životním partnerem, přítelem anebo kamarádem, ale je to smutná zpráva i pro celou kulturní veřejnost v naší zemi a pro všechny, kdo se s tímto činorodým člověkem někdy setkali.
Hodně lidí si vážilo projektů, které vymyslel, anebo u jejichž zrodu stál. Bez něho by nebyl nejprve Foibos, poté Kotěrovo centrum architektury Trmalova vila. Bez něho by světlo světa nespatřily Slavné vily, Slavné stavby anebo Stavby století republiky. Nekonaly by se bez něho Dny lidové architektury a desítky, nebo spíš stovky výstav po celé České republice. Dělal toho zkrátka mnoho pro historii a současnost české architektury, a předtím pro televizní vysílání a vůbec pro kulturu v naší zemi.
Oldřich Janota se narodil 17. srpna roku 1938 jako páté ze šesti dětí v Těšňovicích u Kroměříže, v prastaré vsi rozkládající se na posledních výběžcích Chřibů, co by kamenem dohodil od řeky Moravy, a to jako páté ze šesti dětí. Tatínek Josef odešel předčasně, v 53 letech, a maminka Marie se musela postarat sama o šest děti. Byla to drobná, ale rázná moravská žena, která se se složitou situací vyrovnala, nevzdala se a celý život byla pro Oldřicha příkladem.
Jako kluka ho jistě ovlivnila atmosféra Kroměříže, hanáckých Athén, krásného města s dlouhou duchovní tradicí a bohatou současností, což nemohla zakrýt ani nešťastná 50. léta. Nicméně, díky studiím Oldřich Moravu opustil a od roku 1960 až do svých posledních dnů byl věrný Praze.
V roce 1977 Oldřich Janota tam nastoupil do České televize nejprve do Hlavní redakce pro děti a mládež, aby posléze přešel do Hlavní redakce dramatického vysílání. A tak nejprve stál u zrodu Studia Kamarád s populárními průvodci se jmény, která dodnes každý zná, Jů a Hele. A v dramatické redakci pak umožnil třeba vznik televizního filmu Zlatí úhoři, který ho tehdy v roce 1979 málem stál místo. Jak vzpomínají jeho tehdejší spolupracovníci, byl dobrý šéf, který nikdy netrpěl šéfovskými manýry, naopak, byl přítel, co fandil všemu novému i experimentálnímu.
Legendární televizní režisér František Filip napsal Oldřichu Janotovi k osmdesátinám ve svém blahopřání tato slova: „celoživotně jsem v televizi poznával mnoho šéfů, ale Tebe jsem měl nejraději. Asi to bude tím, že jsi byl lidskej, slušnej, chytrej, schopnej a hlavně hodnej člověk. Takový lidi v životě člověk těžko hledá, a tak jsem rád, že jsem Tě našel.“ Ostatně, i další režisérská ikona Jiří Adamec mluví o Oldovi jako o zásadním člověku svého života.
Důležitým zlomem v životě Oldřicha Janoty, stejně jako celé naší země, se stal pochopitelně listopad 1989. V roce 1990 založili spolu s Markem Veselým Uměleckou agenturu Foibos, která na Křižíkově fontáně na pražském Výstavišti uvedla Sny svatojánských nocí, které se dočkaly stovky repríz, připravili pro Hereckou asociaci návrh statutu Cen Thálie, které organizačně Foibos zajišťoval, pořádali Letní Shakespearovské slavnosti na Pražském hradě, vydávali časopis Dotyk, vymysleli Cenu Stanislava Libenského a začali pořádat přehlídku České divadlo, která představovala více jak dvacet let na pražských divadelních scénách mimopražské soubory.
V roce 1998 Oldřicha Janotu Olga Strusková upozornila, že městská část Praha 10 hledá využití Trmalovy vily ve Strašnicích. Ti, co byli u toho, vzpomínají, že Oldřich zadal domácí úkol svým spolupracovníkům, aby ho poté, jak už to bývalo, vyřešil sám: Slavná vila – udělat expozici slavných vil. Dnes se to zdá triviální a snadné. Foibos se svou nabídkou vyhrál, našel své sídlo v Trmalově vile v městském obvodu Praha 10 a postupně stal pojmem v oboru architektury.
Později vzniká Kotěrovo centrum architektury a Oldřich se stává jeho ředitelem. A vymýšlí spolu se svými spolupracovníky stále nové a nové projekty a knižní řady. Vznikají Slavné vily, Slavné stavby, Městečka na dlani, Stavby století republiky, monografie slavných architektů. Centrum organizuje mnoho výstav, přednášek, anebo architoulek. „Díky Oldovi se podařilo zachránit řadu staveb,“ napsal ve sborníku k Oldovým osmdesátinám historik architektury Zdeněk Lukeš.
Díky němu, a jeho spolupracovníkům se Trmalova vila ve Strašnicích stala v několika posledních desítkách let místem, kam rádi pravidelně chodí vzdělaní a kultivovaní lidé, kteří se chtějí stát součástí něčeho milého a chytrého, co je obohatí. A je dobře, že v tomto „díle“ Oldřicha Janoty pokračuje jeho dcera Lenka Jirátová.
Pracovitost a životní elán Oldřicha Janoty byly nevídané. Byl opravdu všestranně vzdělaný. Televize, divadlo, kultura obecně, architektura – to jsou jen některé obory, do kterých svou činností za dlouhé roky svého života zasáhl. A tak je moc těžké vtěsnat jeden tak dlouhý a bohatý lidský život do několika stránek textu. Byl dramaturg, šéfredaktor, producent, nakladatel, editor, redaktor, moderátor, ale také sběrač vína, zahradník anebo řidič, když bylo zapotřebí. Žádné práce, ani námahy se nezalekl, když šlo o věc, které věřil. Byl vpravdě renesanční člověk, skutečný kulturní činitel, muž, který kulturní milieu kolem sebe vytvářel a kultivoval.
V každodenním shonu nebývá čas na velká slova, ale na tomto místě je třeba napsat: Milý Oldo, vážili jsme si tě a měli jsme tě rádi. Budeš nám všem chybět.
Václav Žmolík
