27/08/2021
4. ELFOVÉ:
Mlžné ráno jako by zahltilo celé město do jednoho velkého šedého oblaku. A i přes to, že mlha byla neprostupná, si pár paprsků slunce prorazilo cestu a dopadalo na střechy domů. Skoro to vypadalo, jakoby to bylo naprosto normální město. Ale bystré oko by si mohlo povšimnout, že je tam až podezřele ticho, byl slyšet jen jemný vánek, který se tiše rozbíjel o komíny. A kdyby tohle bystré oko chtělo přijít blíž a prošlo by přes hustý opar mlhy, neušlo by mu ani to že domy, zapuštěné do stromů, stavěné elfí přírodní technikou, které se zdály být v nejlepším pořádku jsou značně poničené a poznamenané časem. Nejvýraznější částí města bylo travnaté náměstí, s elfy vyřezávanou sochou do starého kmene obrovského stromu. Toto krásné dílo mělo vyprávět příběh o zrození vůbec prvních elfů. Od sochy vedla vyšlapaná cestička posetá několika mrtvolami, která vedla k hlavní budově. Nádherná dřevěné stavba, zdobená elfími obrazci, vystupovala z dalšího z mnohých stromů, který se tyčil k nebi nad všechny ostatní. Tato budova měla pravděpodobně sloužit jako místo, kde se scházeli starší a šamani, elfové, kteří byli uznáváni a uctíváni. Vstup byl zapečetěn dveřmi, tvořené masitým kusem dřeva. I přesto že nebyly zamčené, se přes ně nedalo dostat, zevnitř jim v tom totiž bránilo několik kusů nábytku. Minulou noc večer je tam dali poslední obyvatelé z elfí vesničky a blízkého okolí, každý přišel z jiného směru, ale za stejným účelem – schovat se před nestvůrami, které prahly po jejich krvi. Teď se zde skrývají již dlouhé hodiny. Byla to velmi zvláštní skupina jedinců, kteří spolu obvykle čas netrávili, museli byste mít velké štěstí, aby se vám podařilo zastihnout pulčíka, člověka a elfa v jedné místnosti. Podařilo se jim rozdělat oheň, ale spát jít nemohli, noční můry z předchozího dne, které se jim vryly pod kůži, jim nedovolily spát, nejen svými činy a vzezřením, ale hlavně faktem, že číhají ve stínech a čekají až přeživší vyjdou ze svého útočiště. Jediné, co jim zbylo bylo vyčkávat, co se stane, zda se nestvůry dostanou dovnitř, nebo jim dojdou zásoby a pojdou hladem, proto si začali vyprávět životní příběhy a historky. Z pulčíka, který se jmenoval Lark vylezlo že pocházel ze severu kde se zabýval obchodem s kožešinami. Člověk zas přicházel z jihu, dříve býval proslulý bart pod pseudonymem Berd. Nenechal se ani moc dlouho přemlouvat, aby zazpíval jednu ze svých písní. I když zpíval bez doprovodu a tiše, aby zbytečně na jejich přítomnost neupozorňoval, zpíval krásně. Po dokončení jeho krátkého představení, které mělo trochu zlepšit náladu a povzbudit se rozhostilo ticho. To přerušil až Lark “A co ty?” a kývnul na elfa. Ten chvilku mlčel, zasmušile se díval do ohně. Šlo vidět že svádí boj sám se sebou. Nechtělo se mu to říkat, nakonec však promluvil: „Já jsem Reichand. Žil jsem pár mil od Sáměště, takového městečka půlčíků na západ od Angososu. Naše osada byla velká, největší ze všech elfích, v nejlepších letech jsme měli i na stovky obyvatel. To byly dobré roky, kdy jsme odevzdávali velké obětiny bohům, ale zdá se, že tomu je teď konec.“
Elfové Nosí oblečení, se kterým mohou fungovat v přírodě, ve níž se nejčastěji pohybují. Proto nosí přírodní barvy, což jsou nejčastěji odstíny hnědé a zelené. Oblečení se různí zejména podle elfího rozdělení prací. Lovci a sběrači tak nosí oblečení, se kterým se mohou dobře pohybovat a maskovat v přírodě. Nejčastěji to bývá méně jednodušších vrstev, které jsou často doplněny malováním na těle, které jim pomáhá zakrýt výraznou pleťovou barvu. Naopak starší, šamani a elfové, kteří pracují ve vesničkách a táborech, nosí volnější a pohodlnější oblečení, které ovšem také odpovídá přírodě.
Elfové se straní ostatním frakcím, žijí samostatným poklidným životem mimo dění okolního světa. Často jsou rozděleni do různých táborů a vesniček, které fungují separátně. Bývají to tradicionalisté, kteří si potrpí na starých dobrých zvycích, proto uznávají starší, kteří tak mají velké slovo při rozhodování a plánech se sídly, elfími rodinami a civilizacemi. Díky jejich soužití s přírodou se v ní velmi dobře pohybují a orientují. Jsou také velmi schopní lovci a zabijácí. Bývají klidnější a vůči ostatním rasám odtažití a nedůvěřivý, ale mezi elfy jsou upřímní a milý.
