13/02/2024
PROČ NEJDU NA VSETÍN?
Znáte mě. Všichni, kteří chodíte na hokej. Říkají mi Řezňa. Nebo taky Legenda. Nebo Packa. Kdo mě na hokeji neviděl, určitě mě tam slyšel. Mlátím do bubnu. Do toho uřvaného, placatého. Baví mě to. Vždycky mě to bavilo. Už 28 sezón poctivě mlátím. Nikdo nemůže říct, že to nějak odbývám. A pokud jsem někdy doma na hokeji chyběl, nebylo to z vlastní libovůle, že by se mi třeba nechtělo. Bubnování beru jako závazek. Závazek vůči hráčům, kterým fandím. Závazek vůči zlínskému hokejovému klubu tak jak je, bez jeho oficialit. Ani v těch nejhorších chvílích, když jsme třeba předloni spadli do nižší ligy, nikdy jsem si nedovedl představit, že bych prostě jen tak naschvál nedošel na hokej. Třeba jen proto, že se nedaří. Nebo protože chlapi hrají bez zájmu. Vždycky jsem přišel a bubnoval, i když jsme prohrávali. Vždycky jsem zůstal v kotli až do konce a spolkl další hořkou porážku, zatímco ti největší „srdcaři“ odcházeli ze stadionu už v 58. minutě po gólu do prázdné.
A teď tu máme bojkot fandění. Aby bylo jasno, tento bojkot naprosto podporuji. A není to pro mne vůbec jednoduché. Stále stojím za našimi hokejisty a fandím jim. Vždycky budu. A ještě jednou, pro všechny, co to tu čtou: bojkot není primárně namířen proti hráčům. A vůbec to není o tom, že my bojkotující „nejsme ti praví srdcaři, kteří přestanou fandit, jakmile se přestane dařit“, jak se Vám snaží kdekdo z oficiálních či neoficiálních míst namluvit. Někomu zjevně záleží na tom, aby navodil ten dojem. To bychom se na to přece vykašlali už dříve! Kolikrát za posledních deset let se takto už „přestalo dařit“? Téměř každou sezónu! A byly bubny? Byly! Fandilo se? Fandilo! Takže ono to asi bude o něčem jiném, že. Za sebe mohu říct, že jsem si to vytrpěl až doteď a stále chodil fandit na každý zápas, stejně jako drtivá většina všech nyní bojkotujících.
Bojkot se snaží přimět vedení zlínského hokeje k nepopulárním, za mě však k velmi nutným krokům. Ty byly ostatně předneseny na schůzi fanoušků s vedením. Nyní je však zjevné, že vedení hodlá učinit vše pro to, aby k oněm krokům nemuseli sáhnout. Jsem už znechucen z veškerého pokrytectví, konfabulace, bezprecedentního obviňování a překrucování skutečností, třeba o bojkotu, o údajném násilí, z řečí tom, jak nám to jen „nelepí“, jak je třeba být trpělivý, že ono si to sedne.
Jediný, kdo si sedne, budou v pátek stovky vsetínských fanoušků, kterým náš klub umožnil nakoupit si vstupenky i na sezení mimo sektor hostů (!) poté, když v tichosti zrušil vlastním permanentkářům (!) přednostní právo na nákup vstupenek na atraktivní zápas. Jen proto, aby byla větší jistota, že se „naplní kasa“. Klub a vedení se prezentují jako vstřícný subjekt, který si hýčká věrné fanoušky. Permanentkáře bychom za věrné považovat mohli, když neváhali jednorázově zaplatit klubu nemalou částku. A já se ptám: co byste vy nejvěrnější vzkázali svému klubu, který by vás takto zradil, navíc před zápasem proti největšímu rivalovi? Kdekoliv jinde by už jen za toto vtrhl rozlícený dav do kanceláře managementu a sežral by tam všechny chlebíčky z VIPky. Ale tady jsme hodní. Tady je jen bojkot. Tak se tedy nahlas k bojkotu přidávám. Nepůjdu na Vsetín.
Během repre pauzy vedení klubu promarnilo jedinečnou příležitost, jak to celé ukončit, vyměnit trenéra a s úctou složit funkce. Stávající trenér pan Srdínko údajně nabídl rezignaci, pan Pravda ji ovšem nepřijal. Vše je v pořádku, důvěra trvá, jede se dál. Ano? Kolik že to proher má za sebou pan Srdínko, který sám uznal jako chlap, že se mu nepodařilo tým nastartovat, za což má můj velký respekt? A kolik proher měl pan Říha? Proč byl vyměněn, až když se týmu začalo dařit? A proč tak najednou, bez řádné náhrady? Otázky, které si kladu nejen já. Že to vidím příliš jednoduše? Ano, jsem fanoušek, ne bafuňář. Současné vedení to schytává i za ta minulá, ale právě proto protestuji. Jednou z forem protestu je bojkot. A tak se přidávám. Nepůjdu na Vsetín.
Klub se vymezuje proti násilí, přičemž obviňuje na základě neověřených údajů. Klub není schopen koncepčně nakupovat posily. Klub si neváží vlastních fanoušků. Klub porušuje svá vlastní interní nařízení. Proto vztyčuji prst – zatím jen ukazováček a ne prostředníček – a adresuji přímo klubu, potažmo představitelům: takhle tedy ne!
Proto – a nejen proto – nepůjdu v pátek na Vsetín. Nebudu bubnovat. Nikdo z nás nebude bubnovat. Nebude megafon, nebude spíkr, nebudou chorály. Zvykejte si. Potrvá to ještě dlouho. Někteří už mě prosili, že aspoň na ten Vsetín ať dojdu fandit a bubnovat. Ale to nejde. Když bojkot, tak se vším všudy. Nemůžete přece chtít bojkot light. To bychom byli pěkní pokrytci. Právě to, že bude bojkot i na derby se Vsetínem, je rázná odpověď všem, že to myslíme vážně. Líbí se vám zápasy bez bubnů, bez zkušeného spíkra (respekt tomu, kdo to teď provizorně přebírá), bez pořádných chorálů? Mně tedy ne. Chci zpět. Ale zatím nemohu.
Bojkot neskončí, dokud vedení nezmění svá stanoviska a nezačne rázně konat. Začíná se tu hrát špinavá hra a to se mi nelíbí. O to víc nehodlám ustoupit! Takže lidi, podpořte bojkot a můžete-li, nechoďte na hokej. Je to zcela na vás, nikdo vás nenutí. Když přijdete, je to vaše volba a každý to musí respektovat. Bude těžké vzdát se hokeje, ale já se ho vzdal, ač velmi nerad, s nadějí, že se zas všichni do kotle vrátíme a o to víc budeme fandit. Pomozte. Z dosud učiněných kroků na sociálních sítích je zřejmé, že si vedení zlínského hokeje velmi dobře uvědomuje, jak moc je zlínská hokejová veřejnost už naštvaná.
Jo, a za rok jsou tu volby. Dobře si zapamatujte, kdo dostal zlínský hokej tam, kde je teď.
P. S. Je třeba ještě dodat, že s hráči jsme v kontaktu, naše stanovisko a názory jsme jim řekli. I oni nám k tomu řekli své. Některé věci však musí zůstat v kabině.
