21/02/2024
Zpráva o úmrtí Bedřišky Kulhavé (* 4. 12. 1931 v Ústí nad Labem) zasáhla asi nás všechny, kdo jsme tuto usměvavou paní potkávali nejen na startech Olympijských běhů. Na fotce je v družném rozhovoru s Vítkem Pavlištou po jeho doběhu na Trmické desítce v roce 2020.
Uvědomujeme si ale opravdu dobře, jaká běžecká superstar nás opustila? Bedřiška Kulhavá je bez nadsázky jednou z největších hvězd československé atletiky na středních a dlouhých tratích (1.500 m byla tenkrát pro ženy dlouhá trať). Dvacet (!) let se držela výkonnostně v české špičce, většinu této doby na absolutním vrcholu. Kdo mě zná, ví jak šetřím glorifikací, ale zde mám dechberoucí úctu nad tím, co tato "holčina" z Předlic dokázala.
Koncem 50. let bylo v Ústí plno vynikajících dorostenek, jejichž doménou byly sprinty. Čekalo se, která se prosadí na republikové úrovni. Nebyla to nakonec žádná z nich, ale v tomto podhoubí rychle výkonnostně vylétla právě Bedřiška Müllerová. V roce 1950 byla mezi ženami prvním rokem a zcela suverénně začala okamžitě vévodit žebříčku žen na 800 m časem 2:24,2. V tom samém roce byla na 200 metrů třináctá, i to je odpověď na to, proč se více neprosazovala na kratších tratích dorostenek. Na tratě, pro které byla předurčená, si musela počkat až do dospělé kategorie. V té době ji chybělo do československého rekordu Marie Matesové, který zaběhla o rok dříve v Londýně, přesně 3,7 sekundy. Její výkonnost však strmě stoupala, na MČR získala titul za 2:22,4. Na 25. srpna 1951 bylo naplánováno mezistátní utkání s Maďarskem, po finiši ukázala časomíra v cíli 2:16,9! Samozřejmě šlo o nový československý rekord, ten stávající pokořila časem 2:20,0 i další z Češek na startu, Krista Junková z Rumburku. (Měsíc starý světový rekord Valentiny Pomogayevové byl 2:12,2.) S třetí půlkařkou, Marií Bartákovou předvedly v Budapešti ještě skvělou štafetu 3x800 m za 7:09,0 (rovněž národní rekord). Připomínám, že 800 m byla nejdelší ženská trať na oválu, mimo něj se běhaly krosy, kde byla Bedřiška Müllerová také velmi úspěšná. Délka trati na MČR odpovídala zhruba devíti minutám běhu. Titul v krosu v roce 1951 ale ještě nezískala, ten patřil Kristě Junkové. Bedřiška tenkrát pracovala na rychlosti tak, že se běžně účastnila i kratších běhů (100 m za 13,2; 200 m za 27,9, což byl šestý nejlepší výkon v ČR). Jistě impozantní obraz komplexní běžkyně, která o rok později na MČR v Praze v dresu Technoplynu Předlice posunula československý rekord na 2:16,6. V tomto pro československou atletiku magickém roce 1952 vyhrála i titul v krosu (2.800 m - 9:21,2).
Výčet všech titulů z MČR by zabral samostatný článek, stejně jako její rekordy. Ten další na 800 m zaběhla v Praze na utkání Československo - Maďarsko 11. 7. 1953 časem 2:13,5. Ženské tratě 400 m a 1.000 m nepatřily mezi oficiální, nejlepší výkony na nich nebyly tedy republikovými rekordy, sestavovala se jen tabulka nejlepších časů. Kilometr měla Bedřiška Müllerová za 3:14,0 (zaběhla ho hned v únoru na ústeckém stadionu) a 400 m za 59,4 s, to bylo v Bukurešti v rozběhu. V roce 1953 zvítězila na MČR v krosu s téměř půlminutovým náskokem. Absolvovala množství mezistátních podniků a startovala na nich mimo jiné i na 100 m nebo 200 m. Samozřejmě ne s takovými výsledky jako na své královské trati, ale už samotný fakt, že se mohla v mezinárodní soutěži postavit ve sprintu na start, svědčí o její komplexnosti.
Světová půlka šla ale dopředu nebývalým tempem a to především díky závodnicím ze Sovětského svazu, které v padesátých letech tomuto sportu dominovaly. Mezi lety 1950-1960 byl překonán světový rekord celkem devětkrát, vždy běžkyní ze Sovětského svazu, z 2:13,0 na 2:04,3. Ústecká běžkyně chtěla držet krok a tak dále posouvala svoje maxima. V roce 1954 z Předlic zamířila do Bernu, na Mistrovství Evropy. V rozběhu po doběhu na třetím místě z toho bylo 2:11,8, další rekord Československa. Ve finále, možná po trochu přepálené první čtvrtce, proběhla cílem za 2:13,6 na osmém místě. V tomto roce bylo 400 m uznáno oficiální tratí i pro ženy, takže její výkon 57,8 se stal také rekordem ČSR. Ústeckým běžkyním se skvěle vyvedlo MČR v krosu 1955. Spolu s vítěznou Müllerovou se o mistrovský titul v družstvech postarala pátá Pochylová a šestá Dušková!
A obdivuhodná dominance Bedřišky Müllerové (od roku 1958 Kulhavé, Jan Kulhavý byl také atletem, měl v té době zaběhnuto 5.000 m za 15:38,8) pokračovala. Celé desetiletí vévodila české půlce a krosu. Její vyrovnanost je obdivuhodná (1955 - 2:12,7; 1956 - 2:11,6; 1957 v Krakově - 2:09,3; 1958 - 2:09,9; 1959 - 2:11,1 a v Budapešti před olympiádou 1960 - 2:08:0). Účast na olympiádě v Římě, společně ve družstvu s Danou Zátopkovou či Jiřím Skoblou, byla zaslouženou odměnou za léta dřiny a skvělé reprezentace ČSR a Ústí nad Labem. Její rekord 2:08,0 vydržel ještě 6 let, nejprve jej v roce 1964 třikrát (!) vyrovnala Dobra Žáková z TJ Gottwaldov, ale nepřekonala, rekord neodolal až její oddílové kolegyni Marii Ingrové, která 14.8. 1966 posunula československý rekord v Sofii na 2:06,8.
Bedřiška Kulhavá závodila a přinášela ústeckému týmu body ještě hluboko do 70. let. V roce 1970 stále umí 800 m za 2:21,5. Ještě v roce 1974 na Mistrovství republiky v krosu obsadila 8. místo, ve 42 letech!V republikových tabulkách se naposledy objevila v roce 1973 výkonem 11:46,2 na 3.000 m.
Čestné občanství města Ústí nad Labem jí bylo uděleno na zasedání zastupitelstva dne 20. prosince 2021.
