02/01/2023
Dík za všechno, 2022!
Hodně se toho dělo, všechno bujelo a rostla taky Dora.
Rozšířila jsem svoje „hostující zahradničení“, a tak byla Dora najednou rozesetá po čtyřech zahrádkách. A byl to závod s časem, s vytížeností a se živly. Hodně se toho měnilo a něco skončilo, ale dost se toho taky chystá. Na květinové výpravy nám přibylo nové mládě. Kus mojí nejoblíbenější městské divočiny padnul za oběť buldozerům. A já pilně vymýšlím nové plány, jak fungovat v dalším roce.
Tenhle poslední „letošní“ post (psaný příznačně až 2. 1. 23!) chci ale věnovat lysolajské zahrádce. Zachraňovali jsme s kamarády terasovitou zahradu staré vinohradnické vily a byl to velký punk a velká nádhera. Rajčata, jiřiny, dýně, mečíky a česneky… díky dík! Haničko, Kryštofe! A ty se opatruj, zahrado. Události tomu chtěly, že jsme se nejspíš v listopadu viděly naposled. Však ty se zase snadno staneš divokým svahem. Tulipány ti mávají z nového záhonku, mnohem skromnějšího, ale půvabného, blízkého a nadějného. Těším se, až rozkvete!
Fotky ze zahradního Zenitu – Nikola Tláskalová