PraVrch - ZŠ a LMŠ Přátelství Vrchlabí

Name: PraVrch - ZŠ a LMŠ Přátelství Vrchlabí
Address: Pražská 858, Vrchlabí, 54301, CZ
Telephone: 601 394 974
Rating: 0

Domů
česko
Vrchlabí
PraVrch - ZŠ a LMŠ Přátelství Vrchlabí

Soukromá základní škola ve Vrchlabí. Respektující přístup, Montessori pedagogika, projektové učení, častý pobyt venku, slovní hodnocení.

ŠKOLA S RESPEKTUJÍCÍM A PARTNERSKÝM PŘÍSTUPEM A INOVATIVNÍMI SMĚRY VZDĚLÁVÁNÍ

Chceme, aby naše škola byla pro děti místem, kam chodí rády, kde se cítí svobodně a kde prožívají skutečnou radost z učení. Výuka je postavena na Montessori pedagogice a dalších pedagogických směrech, jako projektové učení, kritické myšlení, lesní pedagogika, prožitkové a kooperativní učení. Anglicky se učíme od prvního

ročníku. Naším cílem je aktivní, tvořivé a sebevědomé dítě, které umí komunikovat, je samostatné a odpovědné. Věkově smíšená třída byla otevřena ve Vrchlabí na 1. září 2015 na ZŠ Horská ve Vrchlabí. V polovině října 2016 se přestěhovala do Čisté u Horek, kde našla epší podmínky pro fungování a další rozvoj. CO JE PRO NÁS DŮLEŽITÉ

• Úcta a partnerství mezi učitelem a dětmi, vedení k samostatnosti a odpovědnosti, učitel jako průvodce a partner
• Učení v souvislostech, propojení výuky s praktickým životem, smysluplnost učení
• Individuální přístup k dětem – individuální tempo učení, individuální vzdělávací plány
• Častý pobyt venku a v přírodě
• Slovní hodnocení a sebehodnocení
• Bezpečné prostředí bez srovnávání a soutěžení
• Menší počet žáků ve třídě
• Věkově smíšená třída, vzájemné učení
• Anglický jazyk od prvního ročníku
• Zdravé stravování

NÁŠ SMĚR

• Montessori pedagogika
• Projektové učení
• Lesní a pržitková pedagogika
• Kooperativní učení
• Metoda krtického myšlení
• Směr Respektovat a být respektován

Projekt Přátelské školy vzniknul z iniciativy vrchlabských rodičů kolem Spolku Na Dvoře (www.osnadvore.cz).

23/01/2025

SNÍH A LED, KDO BY TO NEJED?

Druhý lednový týden byl u nás v Mravenečku jako vystřižený z knížky Josefa Lady, hromady sněhu, všude rampouchy, zamrzlé kaluže a stopy ve sněhu. Prostě nádhera! Krakonoši, děkujeme!
Mám pocit, že v takových zimou požehnaných dnech si děti opravdu vystačí jen s tou bílou mrznoucí radostí. Nic jiného pro ně v ten moment neexistuje, no dobře kromě svačiny!

Téma PROMĚNY VODY nebylo třeba nijak dlouze představovat, bylo všude kolem nás. Netřeba vysvětlování, děti vlastními pokusy velmi dobře rozumí tání kusů rampouchu v pusince či na dlani. Velmi dobře vědí, jak chutná čerstvě napadlý sníh a taky znají ten pocit, jak studivý a následně mokrý dovede být sníh v botě či za krkem.
S Mravenečky jsme experimentovali i společně. Nafukovali jsme bublifukem bubliny a sledovali, jak se postupně mění v led. Nad plameny jsme sledovali, jak se vrchovatá sněhová nálož v hrnci postupně zmenšuje a schovává se na dno do rozpuštěné vody. Tavili jsme i rampouchy a zkoušeli je opékat jako buřty.
Uvařili jsme si také čaj v kotlíku nad ohněm a sledovali jsme, jak nám horká pára stoupá z voňavých hrníčků vzhůru.
S tím bylinkovým čajem okolo ohně jsme si opravdu připadali jako měsíce z pohádky O Dvanácti měsíčkách, která nás celým lednem provázela.
Zkusili jsme také nasbírat do sklenic sníh zvlášť z lesa, louky a parkoviště a umístili sklenice do jurty ke kamnům. Po výpravě jsme se divili, jak málo vody ze sněhu zbylo a jakou voda měla odlišnou barvu a kvalitu v každé sklenici. Doufám, že děti tímto pokusem jasně pochopily, kde sníh na své sněhové mlsání rozhodně sbírat nechtějí.
Nejlepší experimenty jsou takové, které člověk prožívá celým svým tělem. Na výpravě do Harty k zámečku jsme měli možnost pořádně si za bruslit, nebo spíš zapadat a zaklouzat, na kluzišti vyleštěném jako zrcadlo, to byla radost!

K tomu všemu jsme si zpívali píseň: Dvanáct je měsíců a každý z nich jinou čepici nosí, zima nám do dlaní nasype sníh a v létě běháme bosí. S pokorou, vděčností a ohlédnutím za tímto sněhovým a ledovým týdnem si uvědomuji, jaká je to opravdu krása, když si ten leden jede tu svou a čaruje tu nejkrásnější zimu.

Zuza K

21/01/2025

Tak nám začal další rok. No a hlavně nám napadl sníh. A když napadne sníh, tak v tu ránu není co řešit. První školkový týden v roce 2025 se tedy částečně nese v duchu sdílení a vzpomínání na prázdniny, ale především je to o bobování a sněhových radovánkách.
Hned v úterý jsme se třeba vydali na dlouhou výpravu za extra super bobováním až do Harty k zámečku.Šlo o dlouhý výlet, kdy jsme svačinu musel dát až během výpravy, abychom tam stihli v klidu dojít, užít si kopec, vrátit se zpátky a ideálně zachovat co nejvyšší kapacitu energie i na oběd, což už bývá někdy obtížnější.
Musím ale říct, že se nám tentokrát vše povedlo uskutečnit s lehkostí a grácií. Ještě jsme po cestě jako bonus pozorovali a zamávali projíždějícímu vlaku. Jen jsme si museli dát pozor a nevjet do vody. Někdo si tam totiž nechával zamrznout ledovou plochu, nejspíš na hokej nebo jen na bruslení.
NIcméně super klouzání se dá užít hned u školky. Třeba za potokem, nebo u zastávky Listonoš.
Týdnem nás také provází zhudebněná básnička: „Leden, jó leden, všechno přikryl ledem. Tam, kde byly včera louže, tam to dneska pěkně klouže.“ A další její sloky, na které děti vesele tančí a zpívají.
Důležitým bodem programu je také lednová pohádka O dvanácti měsíčkách, kterou si pomalu připravujeme na náš školkový oltář.

12/12/2024

Zvířata v zimě

Poslední listopadový týden jsme načali návštěvou divadla. Opravdu, školka vyrazila do divadla, velká věc. Do kulturního domu Střelnice přijelo Naivní divadlo z Liberce, tedy dávka té nejvyšší kvality. Zahráli nám loutkové divadlo o Klukovi s červeným balónkem. Byla to krásná pohádka o přátelství s nádhernými kulisami a loutkami, které jsme si po představení mohli dokonce sami prohlédnout. Poté nás čakala cesta autobusem do školky. Musím říct, že mě velmi těší, že děti neměly problém dodržovat klasická pravidla v divadle a pozorně, tiše sledovali představení a potřebnou pozornost tomu daly až do konce. Narozdíl od jiných…
Jinak se ve školce připravujeme na blížící se zimu. Učíme se tomu, jak se asi na zimu připravují zvířátka v lese. Zjišťujeme, že některá se chystají celou zimu prosat a nabrat sílu, ať už to je v dutině stromu, v doupěti, nebo pod listím. Jiná zase oko téměř nezamhouří.
Poslední týden je tu s námi na praxi Verča, s ní a ostatními průdovci na tohle téma hrajeme několik her, tvoříme a děláme další zábavné aktivity. S předškoláky zase například probíráme kartu ctností Starostlivost, která s tématem zvířátek v zimě úzce souvisí. S koncem měsíce také vrcholí a finišují přípravy kulis na oltáři týkající se pohádky O perníkové chaloupce, která nás provázela de facto celým měsícem.

04/12/2024

🎄✨ Pozvánka na Vánoční trh a Den otevřených dveří ZŠ a LMŠ Pravrch! ✨🎄

Milí přátelé,

srdečně Vás zveme na nezapomenutelný Vánoční trh, který se uskuteční v naší škole! Přijďte si užít malebnou vánoční atmosféru, kde budou k mání krásné výrobky našich šikovných žáků. 🎁

𝐊𝐝𝐲: středa 11.12.2024 🕒 14:00 - 17:00
𝐊𝐝𝐞: ZŠ a LMŠ Pravrch, Pražská 858, Vrchlabí

Čeká na Vás spousta dobrot a občerstvení, výjimečné vánoční výrobky a skvělá příležitost poznat naši školu a její aktivity. 🤗

Přijďte si užít kouzlo Vánoc a podpořit naše děti! Těšíme se na vás! ❤️

03/12/2024

Základní škola Pravrch zve na kurz společenského tance určeného pro studenty 7. – 9. tříd základní školy nebo 1. ročníku střední školy.

➡️Kurzy vede zkušený lektor pan Roman Šeda. Tančíme například chachu, jive, polku, valčík, waltz, quickstep, tango.
➡️Od ledna do března v úterý od 19:00 do 20:30 ve velkém sále Kulturního domu Střelnice. Cena za 10 lekcí je 1 500 Kč.
➡️Počet míst je omezen, proto je možné každému tanečníkovi věnovat prostor a pozornost.

Vaše otázky zodpoví a přihlášky přijímá Vanda Hawlová na emailu [email protected].

29/11/2024

O perníkové chaloupce - RODINA, odvaha, naděje a láska

Maminka, mojí maminky, je moje?
Maminka na druhou! Nebo-li, chcete-li babička.
Můj dědeček je tatínek?
Mých rodičů. Tedy maminky, nebo tatínka.

Uf, až se nám z toho ve školce kouřilo z hlaviček, ale úspěšně jsme to zvládli. Rodinu máme všichni, ale každý z nás jí má o trošku jinačí. Jeden má sestru a druhý hned dvě. Třetí je sám a u čtvrtého jich je pět. A Jeníček s Mařenkou? Inu, ty byly jen dva. Dvě děti a jejich tatínek, maminka jim totiž zemřela. Aby nebyly tak úplně sami tatínek si přivedl maminku novou, zlou, nechápavou, neuctivou. Macecha se jí říkalo. No a jak to všechno bylo dál? To děti z Mravenečku už dobře vědí. Celým týdnem nás tato pohádka provázela a užili jsme si spoustu dobrodružství. Členy rodiny už dobře známe, odvahu do hustého lesa jsme získali od Martina a teď už jen zbývá najít tu perníkovou chaloupku. Hledali jsme, ale v okolí Vrchlabí se žádná nenachází, to nám můžete věřit. Rozhodli jsme se tedy vyrobit naši vlastní. Díky tesařům kteří pečlivě budují náš nový domeček, jsme získali dřevo, které jsme přetřeli perníkovým nátěrem. Pozorovali jsme jeho tvary, kusy trojúhelníků, ty byly potřeba dva, potom dva čtverce, dva obdélníky a jeden malý obdélníček na komín. To by byl základ stavby. No a co střecha? Ta byla celá z perníku!
S Verčou jsme si vyzkoušeli vytvořit těsto a upéct perníčky, aby jsme je mohli stejně jako děti v pohádce ochutnat. Nakonec jsme je ozdobili a umístili na střechu perníkové Chaloupky. Myslím si, že se velmi povedli, protože než jsme si na oltáři stihli pohádku zahrát, všechny byly pryč. A já jen doufám, že mají zvířátka a nebo malí dětští skřítkové spokojená bříška a naše perníčky jim chutně osladili den.
A když už jsme všechno kromě perníčků na střeše měli přichystané, nezbývalo nic jiného než si pomocí loutek pohádku zahrát. Pečlivě jsme poslouchali, radovali se a fandili Jeníčkovi a Mařence, aby vše dobře dopadlo a oni se tak vrátili ve zdraví zpátky k tatínkovi domů.

Naty Š.

26/11/2024

Svatý Martin - ochota se dělit

Druhým týdnem v listopadu nás mimo živel ohně provází legenda o sv.Martinovi, který letos opravdu přijel na Bílém koni, to bylo radosti. Ten den sice jen malinko poletuje sníh, ale poletuje. A ve středu padají úplné sněhové chuchvalce. Takže, oheň získává velikého soupeře, sníh. Většina dětí po příchodu do školky si bere jezdíky do ruky a hurá dolů z kopečka k potoku. A kdo nebobuje a jen tak pokukuje, tomu se může stát, že ho začne zábst a tak ho zachrání věrný živel ohňový.
Následuje krátký úryvek, na naladění se na tento čas...
…jedné chladné noci potkal Martin na ulici polonahého žebráka, který ho žádal o almužnu. Martin neměl peníze ani jídlo. Žebrákovi, který se třásl zimou, chtěl přesto pomoci. Sundal svůj vojenský plášť a rozetnul jej na dvě poloviny a jednu daroval žebrákovi. Tento příběh s sebou nese poselství: Pomáhej druhým, ale mysli také na sebe.
…jak to máte vy? Pomáháte rádi a myslíte přitom na sebe? Nebo se úplně rozdáte druhým a sebe máte na posledním místě? Já se moc ráda dělím a dělám lidem radost, dávám dárky, ještě raději než dostávám a miluji tu reakci, když udělám někomu radost. Úplně mě to zahřeje na srdci a ta radost je tááák veliká, že to rozradostní i všechny okolo. A tak v pátek, když jsem vedla den, rozhodla jsem se obdarovat děti. Týden nazpět jsem byla v Itálii a přivezla spoustu druhů ovoce, které tam v tuto dobu dozrává. Je úplně jiné než koupené tady. A tak jsem měla potřebu se o ně podělit s co nejvíce lidmi, ale zároveň myslím i na sebe, aby zbylo i pro moje děti a pro mě. Přináším tedy v mističce nakrájené ovoce na malé kousky - kaki, mandarinky, granátové jablko, žlutý meloun. A dělení může začít. Sedíme v kruhu okolo ohniště a putuje mistička s ovocem, každý dostává svojí špejlí a může si vzít. Přitom vypráví, jak to má s tím dělením…veřte, že je to těžký úkol, ochutnávat něco tak moooc dobrého, poslat dál a zároveň povídat o dělení…

Co jsme ještě zažíli? Vyprávíme si legendu i s dramatizací. Proměňujeme se v koníky a zkoušíme skákat přes překážky, vzápětí předvádíme jízdu na koni. Hrajeme lidské pexeso, tématicky ke sv.Martinovi. Zpíváme Já mám koně.. a vždy když je tam slovo kůň - mlčíme, a ťukneme oříškama o sebe, také těžký úkol. Ale i tvoříme - otiskáváme podkovy na papír, ale také tvoříme podkovy z přírodnin. Za mě i ponurý listopad je krásným časem s dětmi ve školce.

14/11/2024

DUŠIČKOVÝ LISTOPAD V MRAVENEČKU
A už je to tady, opravdové dušičkové počasí, mlhy, ranní mrazíky, slabé sluníčko klouzající se nízko nad obzorem a barevné listí, které už více šustí pod nohama než že by zdobilo prokřehlé stromy. Řekli byste si, že v takovém počasí je nejlépe u kamen s horkým čajem, ale jakmile se dobře oblečete a vyrazíte do lesa, zjistíte, že toto období má své silné kouzlo. Mravenečci v naší lesní školce milují toto období právě pro ty všudypřítomné barevné koberce z listí do kterých lze skákat, nořit se a tunelovat. Les je najednou měkkým místečkem k poležení i k radosti.
V listopadu se nejvíce věnujeme živlu ohně. Se světýlkem jsme si připomněli Svátek všech zesnulých, vymýšleli jsme se svíčkou různé pokusy, zkoušeli jsme kapat vosk i opalovat papíry a to byla velká legrace. Zjistili jsme, že ohýnek může být dobrý sluha, ale snadno a rychle se z něho může stát rozpínavý a zlý pán. Velkou oblibu mají u dětí podzimní ohýnky, které nás zahřejí k dopolední svačině či nám ohřejí blátivé lektvary a pískové palačinky na pánvi. To byste nevěřili, jak je pravidlo “Co dáš do ohně, už z něj nevyndávej” pro děti nesmírně těžkým a nepochopitelným úkolem. Oheň je prostě pro děti tohoto věku magneticky přitažlivým elementem.
V tomto týdnu jsme se ale přece jenom na chvilku vyrazili zahřát do teplíčka a to rovnou do muzea ve Vrchlabí. Bylo zajímavé vidět lesní zvířata a ptáky z blízka, ikdyž byli vycpaní. Děti velmi zaujal živý zmiják Franta, který se nám v teráriu ukázal v celé své délce. Největší úspěch ale sklidila replika důlní štoly, ve které si děti mohli vyzkoušet dolování drahokamů, pohyb ve tmě s lucernami a společné stavění z kostek představující černé uhlí.
Věřím, že tato společná návštěva muzea byla i pro děti muzea znalých něčím výjimečným.

Zuza K

14/11/2024

Strašidla a Samhain

Mé ohlédnutí z říjnového týdne bohužel bude asi tak dlouhé, jako naše řady ve školce. V pondělí je totiž svátek a další dny jsme ve školce v takovém počtu, že byste nás mohli spočítat na prstech jedné ruky, nebo spíš tlapky pejska. Ve školách jsou totiž prázdniny, děti zůstávají se sourozenci doma, nebo jedou na výlet a k tomu nás kosí různé nemoci. A tak se památné úterý 29.10.2024 stala nevídaná věc. Ve školce to bylo jedna na jedna, tedy jeden průvodce na jednoho Mravenečka. Řeknu vám, je to zajímavá zkušenost. Vanda zprvu nechápala, že tam bude sama, ale když ji to po chvíli došlo, tak si už celou dobu užívala pozornost, kterou měla jen na sebe a já se na druhou stranu od ní dozvěděl spoustu nových věcí.
Jinak tématem tohoto týdne jsou skřítci a strašidla. Stavíme domečky v lese, potkáváme, vyrábíme strašidla a hlavně si o nich vyprávíme příběhy. Mimochodem, ne všechny strašidla jsou zlá, třeba jako jsou jeskyňky ve Smolíčkovi.
S tím tak trochu souvisí další téma, které nás tento týden provází a tím je Samhain. Tento týden totiž říjen volně přechází do listopadu. Říká se, že hranice mezi světy mrtvými a živými se v tuto dobu stírá. V naší kultuře dnes vzpomínáme na Dušičky našich blízkých. Jinde slaví Halloween, za mě lehce zvrácený Samhain, ale názor nechám na každém…
Ve školce pořádá slavnost světel, kde vyřezáváme lampiony z dýní, procházíme nádherně osvětlenou vzpomínkovou cestu a u ohně, i písničkou Mrtví od Hradišťana, ještě vzpomínáme na své blízké. Prázdniny skončily a tak se nás společně s rodiči a dětmi ze školy setkalo aspoň na slavnost docela dost.

07/11/2024

MRAVENCI A JELENI

Za hory za doly, mé zlaté parohy, kde se pasou?
Smolíčka pacholíčka jeskyňky pryč nesou!

Druhý říjnový týden jsme v našem mraveništi věnovali jelenům. Majestátnímu zvířeti, které vyzařuje sílu, mohutnost a houževnatost a je vládcem českých lesů. Nejen že jelen žije v našich okolních lesích, kam všichni moc rádi chodíme, abychom pozorovali stopy, které zde zanechal, ale také je ústřední postavou pohádky O Smolíčkovi Pacholíčkovi, která nás v dalším týdnu čeká. Protože nám zima klepe na dveře, tak jsme se při raním kroužku společně zahřívali pohybovou hrou na jelena. Utvořili jsme kruh, a pomocí míče jsme se snažili strefovat jelena, který byl uprostřed. Ze začátku nám to moc nešlo, ale den ode dne jsme se zlepšovali a naše trpělivost posílila naše míření. Dále jsme se dozvěděli, jak jelen pečuje o své paroží, podle kterého se často určuje jeho věk. Slovy dětí: ,,Dvanácterák, to je panečku osobnost.“
Při výpravě jsme pozorovali jelení stezky a vyráběli jejich zmenšeniny pomocí kaštanů. Předškoláci pečlivě trénovali nové písmeno J a především to, na jakou stranu jeho konec zatočit.
Celým týdnem nás provázela také píseň Na tý louce zelený a já mám pocit, že do mraveniště přinesla sousto klidu a pěkně nás při jejím zpívání tancem spojovala.
Sladkou tečkou za celým týdnem byla pohádka O Smolíčkovi Pacholíčkovi, kterou jsme si dokonce i zahráli.
Naty Š.

04/11/2024

Stromy a listy

Na stejné Zemi co my, bydlí tu s námi stromy,
mlčí a hledí si svého listíčka zeleného (barevného)….

Tato píseň nás provází celým týdnem a děti nás neustále opravují, když zpíváme …”listíčka zeleného”... na “barevného.” Ze začátku je to hodně těžký měnit slova písně, kterou dobře znáte. Vypnout autopilota a být tady a teď. Ale když se naladíte na děti, které jsou úplně tady a teď ve veliké radosti, tak se vám podaří neplést slova a cítit se radostně. Jojo, pořád a pořád mě fascinují, učí, rozradostňují, každým okamžikem.
Ranní kroužky většinou začínají na neobvyklém místě, u některého z našich zahradních stromů, abychom se na ně dokázali lépe naladit a slyšet co potřebují. Zkoušeli jste někdy pobývat u nějakého stromu delší dobu než pět minut, jen tak a mlčet? Pozdravit ho? Zeptat se na něco? Nám to připomněla Zúza, že naše zahradní stromy volají po péči - hladíme je, drbeme, dáváme pozornost, uštipujeme uschlé větve, hnojíme, ale také důkladně zaléváme. Povídáme si také o tom co vše díky stromům máme… Uprostřed kroužku je spoustu hudebních nástrojů, ale také kniha - pojmenováváme, je tolik věcí ze dřeva. Jenže stromy nám nedávají pouze ty hmotné věci, ale také kyslík, stín, pozornost, léčí nás, když se zrovna necítíme dobře po psychické stránce, nesoudí, jenom tady STOJÍ a vše sledují. Poskytují domov zvířátkům, komunikují mezi sebou kořeny. Fascinující, veliká vděčnost. A u nás v lesní školce máme to štěstí, že s nimi můžeme být každý den.
Začínáme také novou pohádku O Smolíčkovi Pacholíčkovi. Na oltáři vzniká les se vším všudy - mechy, listí, houby, plody, … tato pohádka jako každá, nám přináší veliká moudra… že je dobré poslouchat starší - moudřejší, ale zároveň také, učení se vlastními chybami je nepřenosné.
Přesně uprostřed týdne zažíváme, ale další hluboký zážitek - Školka domů tentokráte u Kristýnky v Jilemnici. Cesta autobusem je vždy takový malý výlet. Zkuste se vžít do toho malého dítěte, které může představit svá oblíbená místa dětem ze školky - wau. Tolik pozornosti. Jak asi vypadá její pokojíček a jaké má hračky. Máte rádi návštěvy? Sdílíte rádi svůj domov s ostatními na krátký čas? Na co jste hrdí? A co ukážete každému anebo naopak vůbec nikomu….
Celý týden byl prozářený barvami podzimu, stromy děkujeme.

21/10/2024

🌳✨ Hledáme nové mravenečky! ✨🌳

Máme radostnou novinku! Naše lesní mateřská škola Mraveneček se rozrůstá! Stavíme nový dřevěný domeček a díky němu budeme mít volná místa pro vaše malé objevitele! 🏡🌲

Pokud chcete, aby se vaše děti ponořily do kouzla přírody, učily se prostřednictvím her, zažívaly lesní dobrodružství a objevovaly svět kolem sebe, přihlaste je k nám! 🍃❤️

Zajímá vás, jak to u nás vypadá? Rádi vám vše ukážeme!

Nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost! Kontaktujte nás na emailu [email protected] nebo navštivte naše stránky www.pravrch.cz pro více informací. Těšíme se na nové příběhy, které společně napíšeme! 🌟

19/10/2024

Boj s draky i pavouky po vzoru Bajaji

Je za námi půlka října a s ní i druhá pohádka, která s námi Mravenečky ve školce tři týdny ožívala a zhmotňovala se nám před očima. Pohádka Bajaja nám přinesla postavu statečného mládence, který se nebojí těžkých výzev, neznámého nebezpečí i odporného sedmadvacetihlavého draka. Bajaja byl odvážný, čestný a myslel na druhé víc než na sebe! Takových mužů, abys na světě pohledal! A právě proto už od dětství potřebujeme pohádky, které nám dávají naději, že dobro a odvaha je. A že i my samotní je můžeme ve svém životě vyhledávat, probouzet a prožívat.

Mravenečci si vyráběli meče ze dřeva, sekali JAKO drakům hlavy, mezi sebou JAKO sváděli rytířský souboj a JAKO mluvili se svým moudrým mluvícím koněm. Opravdovou odvahu však v sobě hledali při lezení na stromy, přecházení kluzké lávky, přenášení těžkých předmětů či hledání cest a nových míst na výpravách.

V druhém říjnovém týdnu jsme k Bajajovi přidali zkoumání pavouků a zjistili jsme, že strach v nás nemusí vyvolávat jen ohyzdný obrovský drak, ale i něco tak malého jako je pavouk, i maličký pavouček. Přemýšleli jsme, jak je to možné, že se mnoho z nás bojí malého pavouka? Moc dobře přeci víme, že jsme daleko větší než on? A přesto se ošijeme vždy když nám nad hlavou přelétne ten nevábný “osminožník” se svou pavučinou. Je to prosté! Na rozdíl od Bajaji se zkrátka bojíme neznámého a ošklivého víc než toho, co už dobře známe a nebo co je pro naše oko krásné. No a tak funguje reklama:). Opakovaně nám před náš zrak předhazuje něco krásného a my k tomu časem získáme důvěru a ztratíme bázeň. My jsme tuto strategii však zkusili použít také a pavouky jsme pořádně opakovaně prozkoumávali…lupou, očima, rukama. Vlezli jsme za nimi i do rokle a temných míst lesa i našeho dřevníku. Zkoumali jsme je na obrázcích z encyklopedie a pozorovali jsme jejich tělo, pohyby i pavučiny. Hráli jsme si na hladové pavouky, kteří chytají mouchy, prolézali jsme lanové překážky a tak nějak jsme se k pavoukům pokusili dostat blíže.
Teď už pro nás pavouci nejsou tak zcela neznámý a ani tak zcela ošklivý. Teď už se jich tak zcela nebojíme. Prosím vás, ale to nemluvím o tarantulích!

Bojíte se něčeho? Zkuste to jako my a jako Bajaja:)

Zuza K za tým LMŠ Mraveneček

15/10/2024

Vítr a co spadlo

Ani jsme se nenadáli a přišel nový měsíc. Po připomínce waldorfského nebo biblického příběhu o sv. Michaelovi, který bojoval s drakem, nás draci a odvážní rytíři provázejí i v dalším příběhu, který si v půlce října vyprávíme a tím je pohádka o Bajajovi.
No ale o Bajajovi se určitě dozvíte víc v dalším z říjnových příspěvků. My jsme tento týden začali na náš oltář stavět kulisy z této pohádky jako jeskyně, zámek nebo drak.
Tématem tohoto týdne byl ale také vítr a všelijaká semínka a další poklady, které vítr pomáhá rozsevat po okolí. Provázela nás například říkanka: “Fouká vítr, fouká, potichu si brouká, zpívá stromům písničku, pocuchá jim hlavičku.”
No, některým v poslední době nepocuchal jenom hlavičku, ale i kořeny. Chtěl bych tady napsat, že je opravdu důležité umět vyhodnotit to, jestli je v lese po velkém větru bezpečno a nehrozí pád stromu nebo větví!
Jinak sbíráme, žaludy, kaštany, bukvice a někteří odvážlivci si je dovolí i ochutnávat. Mimochodem, bukvice je fakt dobrá, lepší, než kdejaký oříšek. Žaludy a kaštany takhle syroví už tolik ne, nicméně, narazili jsme na jedlé kaštany! Mimochodem, hráli jste někdy legendární hru Kuličky s žaludama? Je to celkem zábava. Velkou zábavu nám taky přinesly šátky na konci zatížené třeba rýži, které ve vzduchu připomínají komety.
Chtěl bych se ale ještě zmínit páteční vrchol týdne, kterým byla návštěva u Vendelínka doma. Tomuto projektu říkáme Školka domů a je vlastně takový návštěvní den celé školky u někoho doma. Tentokrát byli velmi odvážní Vendovy rodiče a pozvali nás k sobě. Co bychom to ale byli za lesní školku, abychom nestrávili většinu dne venku. Sešli jsme se proto za Střelnicí, kde následovala volná hra na hřišti, ranní kroužek a svačina, či sběr kaštanů. Potom jsme to vzali procházkou přes park a další Vendovy oblíbená místa až na oběd na Kozí plácek. Zbytek dne už proběhl doma u Vendy a na jeho krásné zahradě. Děkujeme!

15/10/2024

Už tuto neděli odpoledne u nás ve škole Vrchlabský SWAP/VÝMĚNA OBLEČENÍ (podzim/zima) ♻️✅

Přineste oblečení, které už nenosíte nebo nevyužijete a odneste cokoliv, co přinesl někdo jiný a líbí se vám! 👇

07/10/2024

ODVAHA MRAVENČÍHO TÝMU ✨

Odvaha je to, co potřebujeme k tomu, abychom začali.
Odvaha Michaelova nás provázela dalším Školkovým týdnem. Pro každého z nás představovala překročení jiné hranice. Lezení po stromech, přecházení po laně, trnitou stezku roklí nebo i běžnou chůzi se zavázanýma očima. Naši mravenečci prokázali velké odhodlání a píli, která jim napomohla svou odvahu posílit. Naučili jsme se navzájem podporovat, naslouchat si a o to víc si také navzájem pomáhat. Naši motivaci posilovala básnička o statečném Michaelovi, kterou jsme se společně naučili a zdramatizovali.

Už Michael prochází branou,
meč lesklý v ruce má.
Se zlatou korunou na hlavě
do boje s drakem se dá.
Michael silný je,
však drak se stále brání.
Odvážně jde do boje,
moc velká Michaela chrání.

Na společných výpravách jsme také hodně tvořili. Pomocí klacíků, drátků, provázků a nářadí jsme vyráběli bojové štíty a meče které použijeme i v týdnech dalších. Společně se ponoříme do pohádky o princi Bajajovi, kde nám naše otestovaná odvaha pomůže při přemožení draků a v boji proti dalším výzvám.
Odvaha neznamená že nemáme strach. Odvaha je o tom, že do něčeho jdeme i přesto že se bojíme. Odvaha dělat chyby a učit se z nich je tou nejefektivnější cestou poznání.
Naty Š.

27/09/2024

Matko země tvá síla je ve mně,
všechno je z tebe a za to náš dík…

Chutě, vůně, barvy podzimu a teplé počasí v podobě babího léta. To všechno nám přinesl další mravenčí týden ve školce. Byl to týden pestrý, hravý a plný oslav. Ve středu nás totiž čekala slavnost podzimní rovnodennosti, na kterou jsme se s dětmi chystali už od pondělí. Prostor naší školky jsme společně s prvním trojročím ozdobovali dary přírody v podobě podzimní sklizně. Hojnost byla v letošním roce opravdu veliká, což bylo možné vyčíst i z naší mandaly hojnosti, kterou jsme všichni společně ve školce tvořili.
Další den byl pro nás opět plný oslav. Vendelínek spolu s tatínkem přišel do školky mezi své kamarády oslavovat své narozeniny. Zábavy bylo tento týden plno. Také zpěvu, tance a splněných přání.

Naty Š.

Adresa

Pražská 858
Vrchlabí
54301

Telefon

601 394 974

Internetová stránka

http://www.pravrch.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když PraVrch - ZŠ a LMŠ Přátelství Vrchlabí zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu PraVrch - ZŠ a LMŠ Přátelství Vrchlabí:

Odkazy

Sdílet

Kategorie

Místo konání akcí a vystoupení

Základní škola Na Dvoře ve Vrchlabí

Od září 2018 fungujeme jako soukromá základní škola ve Vrchlabí. Najdete nás v nově zrekonstruovaných prostorách na adrese Pražská 858. Chceme, aby naše škola byla pro děti místem, kam chodí rády, kde se cítí svobodně a kde prožívají skutečnou radost z učení. Výuka je postavena na Montessori pedagogice a dalších pedagogických směrech, jako projektové učení, kritické myšlení, lesní pedagogika, prožitkové a kooperativní učení. Naším cílem je aktivní, tvořivé a sebevědomé dítě, které umí komunikovat, je samostatné a odpovědné. CO JE PRO NÁS DŮLEŽITÉ • Úcta a partnerství mezi učitelem a dětmi, vedení k samostatnosti a odpovědnosti, učitel jako průvodce a partner • Učení v souvislostech, propojení výuky s praktickým životem, smysluplnost učení • Individuální přístup k dětem – individuální tempo učení, individuální vzdělávací plány • Častý pobyt venku a v přírodě • Slovní hodnocení a sebehodnocení • Bezpečné prostředí bez srovnávání a soutěžení • Menší počet žáků ve třídě • Věkově smíšená třída, vzájemné učení • Zdravé stravování NÁŠ SMĚR • Montessori pedagogika • Projektové učení • Lesní a pržitková pedagogika • Kooperativní učení • Metoda krtického myšlení • Směr Respektovat a být respektován Záměr školy vzniknul z iniciativy vrchlabských rodičů kolem Spolku Na Dvoře (www.spoleknadvore.cz).

Od června 2019 je Základní škola Na Dvoře a Lesní mateřská škola Mraveneček jedním právním subjektem zapsaným v obchodním a školském rejstříku jako Základní škola Na Dvoře a Lesní mateřská škola Mraveneček z.ú.