Škola na Vsi

Name: Škola na Vsi
Address: Kunčina Ves 61, Zdobnice, 51601, CZ
Telephone: +420774405452
Rating: 5

Domů
česko
Zdobnice
Škola na Vsi

Nabídka ubytování ve čtyřech plně vybavených samostatných apartmánech v budově bývalé školy. Slunné místo, obklopené loukami. Ubytování s poznáním.
(5)

02/11/2021

V křesťanském světě ✝️ věta “Chléb náš vezdejší dej nám dnes“ patří k nejznámějším slovním spojením se slovem chléb.🍞.
A přitom kolik významů je s touto větou spjato!😳 Jooo?🤔 Už slovo vezdejší má význam pozemský 🌳, tedy že jde o chléb týkající se tohoto světa.🌍 Jenže pozóóór! Původní slovo vezdejší bylo ve 1️⃣4️⃣. století odvozeno od slova veždy, tedy každodenně!🙂 A to spojení se slovy zde-zdejší je dílem až pozdější lidové mluvy. Jejda! 😊🤝.
Jedním ze synonym pro chléb je boží dar.🎁 A zase pozóóór; to je psáno dohromady stejně jako název modlitby Otčenáš!👏 Že chléb byl našimi předky považován za boží dar 😇, to bylo jasné od samého počátku křesťanství.📖 A od počátku chléb nabyl i významu „obživa, živobytí“.🛠 To dokládají například v minulosti používané sloveso “chlebiti” - žít s někým ve společné domácnosti 🏡, či rčení “být na cizím chlebě” - vydělávat si u cizích lidí 🧑🏻‍🌾.☝️.
Praslovanské slovo chléb souvisí s latinským gléba - hrouda země.🌾.
Odpradávna byl chléb chápán jako lidské tělo 👱🏻, v němž kvásek coby duše 🕊způsobuje přeměnu. Smrt zrna vede ke vzkříšení v potravině.🌱 Chléb je tak zosobněním ducha, který umírá a opět vstává z mrtvých.👀 Wow!☺️.
Dnešní odnábožeňštěná společnost 🏗 už ale zapomíná na většinu “posvátného“, jež kdysi tvořilo neodmyslitelnou součást života 🐥, a tak i tento příznačný rys chleba byl vytěsněn.☝️.
U slovanských národů je chléb společně se solí🧂 považován za dar přinášející štěstí 🍀, a proto je dáván příchozím hostům na uvítanou.🙋🏼‍♂️To asi znáte.🙂 Kdysi ovšem bývalo pravidlem, že se chléb nemá krájet 🔪, nýbrž lámat 🤲. (Poznámka bokem; znáte dle etikety, jak ve společnosti správně konzumovat pečivo? Ajóóó!😉) V mnoha oblastech současně platil zákon 📜, že nelze ublížit někomu, s nímž člověk lámal chléb.🙏.
A aby text nekončil tak dramaticky, tak jeden lidový hospodský slogan závěrem: “Každý chleba 🍞 je tragickým příběhem obilí 🌾, které se mohlo stát pivem ale nevyšlo to.🍻”😁.

27/09/2021

28. září byl v Boleslavi 📍 zavražděn český kníže Václav 🤴 svým bratrem Boleslavem.👀.
Václav byl později prohlášen za svatého 🕊 a v dobách nejtěžších lidé věřili, že spasí český národ. 👨‍👩‍👧‍👦 Ve 12. století pak byl Václav prohlášen za věčného vládce české země.👑.
Kult příkladného panovníka Václava 👑, který bdí nad českým státem ⚔️, se rozšířil v následujících staletích po celé zemi. 🕯 Velký význam kultu přiložil i Karel IV. 🧔‍♂️ který nechal vytvořit korunovační klenoty 💎 se svatováclavskou korunou a vysvětil kapli na počest českému patronovi v chrámu svatého Víta na Pražském hradě 🏰, kde jsou dodnes klenoty uloženy.🧱.
Kult sv. Václava posloužil v době národního obrození 📚 jako symbol české státnosti.🥳.
Na Václavův svátek naši předci chodívali do kostela na mše ⛪️, svatováclavské poutě 👣 a k tomu neodmyslitelně patřilo i svatováclavské posvícení.🍺🍖 Tento zvyk přetrvává v mnoha částech země dodnes.🥨.
Hezký sváteční den a vzpomeňte zítra na našeho patrona!💪🙂.

06/09/2021

Trocha aktuálních informací o stodole Antonín.👨🏼‍🌾.
Stodola se nadchází pod Kaplí sv. Anny ⛪️, vede k ní cestička, která začíná u vrat a končí před vchodem do kaple.🛣 Minulý rok byl obtížný pro všechny.⛔️ Tedy bohužel i nás covidová doba 🦠 ovlivnila - plánovaná rekonstrukce se nestihla dokončit.🤷🏼‍♂️ Máme dřevo na střechu 🪵, nové základy i věnec🏗, ale na další čekáme.⏲ Nejsou lidé, není materiál, ceny rostou.🛠 Nevzdáváme to a snad již příští rok se vše otočí a střecha bude!🪚 Držte palce.🙏.
Stodolu jsme pojmenovali po Antonu Wanitschkovi👨‍🦳 původním majiteli statku.🏡 A trochu moudra; označení stodola se používalo a používá pro celou budovu k uchovávání a mlácení obilí a slámy.🌾 Pojmenování pochází ze staroněmeckého Stadel.🌿 Jsou také známa označení jako mlat, mlatevňa, mlatisko, perna či humno.🤔.
Vedle toho se slovo humno (či humna) zachovalo jako označení vnějšího obvodu osady 🏘 podél zadní strany jednotlivých sousedících usedlostí.🏠 I cesta, která tedy vede, popř. cesta, jež vychází z jednotlivých usedlostí nebo mezi nimi 🛣 do polí, bývá proto nazývána humnová, humeňice, záhumeňice.👍 Tyto významy se mohly vyvinout na základě toho, že právě na zadní straně usedlosti 🧭, obrácené do polí, bývala postavena stodola.👏.
Proto se také humno označuje jako místo 📍ležící bezprostředně v okolí stodoly, zpravidla za stodolou.🙂.
Humna byla často využívána k pasení hus a kachen 🦆, ohrazená humna i k chovu koz, ovcí, či telat.🐐 Humna byla také oblíbeným místem pobytu a setkávání vesnických dětí a mládeže.👧🏼 Tak až v neděli půjdete třeba na rande za humna 👩‍❤️‍👨, tak vězte, že jinými slovy jdete za stodolu.🤭 Snad brzy i za tu naši!😊.
🍀☀️.

02/09/2021

Vypadá to dnes na poslední záchvěvy léta.☀️ Meteorologický podzim tu však je od 1. září.📅.
Pamatujete si regimina 📜, o kterých jste si mohli přečíst dříve? Tak teď na přelomu ročních období něco o cisiojanu.😉.
Naši předkové 👵🏻, i protože byli více spjati s děním v přírodě 🌱, přirozeněji členili roční období na poněkud jiné časové úseky.⏳.
Nejčastěji vztahovali počátky 4️⃣ ročních období ke křesťanským svátkům ✝️: počátek jara 🐣 (svátek Stolování sv. Petra, 22. 2.), počátek léta ⛱ (sv. Urbana, 25. 5.), začátek podzimu 🍂 (sv. Bartoloměje, 24. 8.) a nová zima ❄️ (sv. Chrysogona, 24. 9.). Toto členění roku pak obsahuje právě většina tzv. cisiojanů 💬, tj. veršovaných středověkých říkadel 🗣, které sloužily k zapamatování datování hlavních církevních svátků.🗓 Byly to vlastně takové básničky 📚 o několika málo verších - hezky na každý měsíc.⏰.
Je zajímavé, že uvedené starší lidové vymezení ročních období 🕯 je více přirozené než současně užívané.⏱ V souvislosti se starými lidovými pranostikami 🗯 je však důležité uvést ještě podrobnější členění hospodářského roku na celkem 8️⃣ ročních úseků.
Toto členění se na venkově hojně užívalo ještě koncem 1️⃣9️⃣. století. Naši pradědové 👴🏼 své týdny a měsíce včlenily do období zvané pozimek (či předjaří, od sv. Matěje, 24. 2.), jaro (čili vesnu, od sv. Josefa, 19. 3.), podletí (od sv. Jana Nepomuckého, 16. 5.), léto (od sv. Medarda, 8. 6.), poletí (či polétí, od sv. P. Marie kořenné, 15. 8.), podzimek (čili podzim, od sv. Matouše, 21. 9.), předzimu (od sv. Martina, 11. 11.) a zimu (od Narození Páně, 25. 12.). 👀 Staré lidové členění roku na 8️⃣ období je velmi přirozenou 🌿 a obsahově velice výstižnou syntézou pozorování našich předků.🤝.
Tak na to mysleme.😊 Hezký slunný den!🙂.

22/08/2021

Už se nám pomalu blíží sezóna! Sezóna houbaření!🙂.
Znalosti hub 🍄 se dříve dědily z pokolení na pokolení.👴🏻 Obliba hub mezi obyvateli střední a východní Evropy pochází z dob slovanských kmenů 🪔, které se skrývaly v lesích 🌲 před divokými nájezdníky.⚔️ Houby byly součástí jejich jídelníčku.🍴.
Pak je o houbách zmínka až ve středověku 🏰 a dochovaly se o nich veršované slovníky z dob Karla IV.👑 Ve slovníku z roku 1️⃣3️⃣6️⃣0️⃣ jsou zmíněny hřiby, pestřec, smrž a pečárka. (Neplést s pučálkou, o které jste si mohli číst dříve. Vzpomínáte? 🥣).😉.
Předkové byli ale k houbám nedůvěřiví.😬 Lékař na dvoře vévodském mistr Havel se domníval, že častá konzumace hub škodí.🤢.
Často lidé mysleli, že jsou houby od ďábla nebo zlých duchů.👹 Až v 16. století je začaly houby zkoumat 🍽, od roku 1️⃣5️⃣9️⃣0️⃣ i objeveným mikroskopem. O pokrmech z hub se píše i v nejstarším českém kuchařském spisu Severina z 1. poloviny 16. století.📖 Poddaní je sbírali pro vrchnost.🛡.
Zvyk chodit do lesa za svítání má historické kořeny z dob ⏳, kdy se houby prodávaly na trzích, přivydělávala si tím hlavně chudina.💰 Sběrači věděli, že čerstvé houby sbírané za chladnějších rán lépe vypadají a snáz se prodají.🤝.
A teď to zajímavé; kdybyste náááhodou u vás měli březový háj 🌿, hledejte kozáka březového.🤗 Roste jenom a jedině pod břízami.🌳 Kozák získává z břízy některé živiny a naopak houba pomáhá získávat pro kořeny břízy dostatek vlhkosti.💧Ta příroda je ale šikovná.🌱.
Hezký zbytek neděle!🙂.

25/07/2021

Houbaření... Vášeň pro mnohé... A my máme i vybavení... Pro velké i pro malé 😊.

20/07/2021

Krajina snů, a hudba... Dokonalá symbioza...podpořena skvělými lidmi s velikým srdcem...i to jsou naši hosté...🍀

28/06/2021

To si takhle jdete posekanou loukou, jen tak za zpěvu ptáků.... A pak, kousek od Školy, najdete jahůdkoviště 🍓.. Mňam 😊.. Louky dávají mnoho. Lesy ještě víc.. A teď ta sezóna začíná a končí s nástupem mrazivých dnů. Času dost se do kraje plného dobrot vydat. 😊

25/06/2021

🍀🙏.
👉 Odkaz na Nadační fond Českého rozhlasu najdete v biu.

21/06/2021

Čas společného tvoření...aneb: Není nutné se znát, stačí se seznámit a dát šanci společnému tvoření, dětí i rodičů.... A hned je na co vzpomínat... A mnohdy se mohou i krásná přátelství uzavřít. Viď, Bětuško, viď Anetko... 😊

18/06/2021

I na horách máme letní dny, kdy je super děti nahnat do bazénu a nechat je řádit dle libosti.... No a pro dozorujicího 'plavčíka': pivečko a malinovka k tomu jistí 🍻, že všem bude pěkně po těle i po duši.⛱🙂

10/06/2021

Vydat se loukou, jen tak... Za sluncem a za nosem.. Kdo přijede, ten na vlastní tělo pozná blahodárné účinky horského vzduchu, zelených luk a modrého nebe 🌞.

08/06/2021

Kopretiny... Víte, že jsou přenádherné do svatebních kytic? 😊

04/06/2021

“Po Božím těle do vody směle! 🏖” říká pranostika.🙂.
Slavnost Božího těla 🕊 (čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice 📅) byla právě včera a počasí na koupání už vážně je!☀️. Kdybyste se báli vodníků 🧟‍♂️, tak by Vás mohl ochránit nějaký ten amulet.😳.
Tady pozor☝️; za amulet byl považován jakýkoli předmět, který odpuzoval zlé síly, zatímco talisman měl přitahovat dobré vlivy. Ajo!👏 🙂 V dobách moru či jiných smrtících epidemií 🦠 obchod s amulety jenom kvetl (aktuální téma k zamyšlení...).🧪 Pod lidovým názvem dryák se skrýval univerzální všelék 💊, který se po celá staletí používal na léčbu všech neduhů včetně moru.😯 Byl také považován za účinný protijed.🍄 Jeho oficiální pojmenování theriak pochází z řečtiny. Byl vyráběn z různých bylin.🌱 Dryáků (theriaků) bylo velké množství a třeba česnek byl považován za theriak chudých.🧄. A proč slovo “dryák” třeba i Vy ještě dnes používáte pro jakoukoli odporně chutnající tekutinu?🥃 No protože nevábné středověké dryáky neměly chutnat zlým duchům 👻 v těle nemocného!😉.
Amulety se nosily u sebe📎, v domácnostech pak na ochranu před zlými duchy byly rozvěšeny různé magické předměty.🔮 Do kolébky se na ochranu dítěte 🤱 vkládala třeba pivoňka.🌿 Proti epilepsii se nosil jako prevence kořen pivoňky vykopaný za zvláštních okolností ve váčku zavěšeném kolem krku.🔍 Zrna či kořen pivoňky se rovněž navlékaly jako korálky a dávaly dětem kolem krku.👦🏼.
Velice populární byl i kořen mandragory, kterému si lidově říkalo šibeničník.⚰️ Měl se vykopávat pod šibenicí, přivazoval se k němu černý pes 🐕‍🦺 a člověk, který tento úkon prováděl, měl mít zacpané uši👂smolou či voskem, aby neslyšel nářek a kvílení toho kořene, jinak by jej čekala smrt.☠️ Šmarjá! 😨 Kořen se nazýval mužíček, protože připomínal lidskou postavu. Dle pověr přinášel štěstí, vracel mládí a odkrýval poklady.💎 Spousta dryáčníků a ranhojičů 🩺, kteří prodávali léky a amulety, nabízela kořen mandragory za drahé peníze nebo jej falšovala. Ajajaj! 🧪
No, nebylo to vůbec lehké!😉.

30/05/2021

U Školy na Vsi už vše kvete. 🥰🍀🌸💚🌼

25/05/2021

Nezaměňovat patrony vinařů v Čechách a na Moravě!🍷🙂.
Víno má už od středověku ⚔️ dle tradic několik patronů 👥 - v Čechách starého známého sv. Václava 👨🏻‍🦳, na Moravě pak sv. Urbana 👴🏻. Ten druhý není v Čechách tak známý, že?🤭.
A zrovna dnes má svátek sv. Urban 🗓, kdy pranostika říká 📖: “Na Urbana pěkný, teplý den ☀️ - bude suchý červenec i srpen. 📅 Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.”🍇.
Sv. Václav byl šikula a jako jediný český král🤴totiž víno nejen pěstoval a sklízel, ale i vyráběl. 🍾 V 17. století byl dokonce ustanoven naším “nejvyšším perkmistrem”!☝️ Sv. Václav byl uctíván již od dob Karla IV. 👑, který dal vinohradnictví základní strukturu.📜 Na kontrolu zakládání vinic tak byla díky němu vytvořena funkce právě tzv. “perkmistra”, který v jedné osobě pak dohlížel na vše kolem vinic. Ajoooo!😉 Perkmistrovský úřad 🗃 zanikl až v 1️⃣8️⃣. století, a to díky postupnému zániku pěstování vinné révy. Ach jo!🥺.
A jak to vidí báje? 🤗 Podle pověsti 📃 zaslal kníže Svatopluk 🧔🏽 (on z Moravy 🙂) knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile (oni si žili v Čechách 🏰) sud vůbec prvního moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva.👶🏼 Ludmila - ještě pohanka - obětovala trochu vína bohyni Krosyně s prosbou o vydatný déšť.⛈ Její prosba se vyplnila a úroda byla zachráněna.🌾 Bořivoj a Ludmila přijali křesťanství ✝️ a zasloužili se o první výsadby vinic v Čechách.🌱 Na prvních vinicích se učil i její vnuk sv. Václav pěstovat révu a v tamním lisu se zasvěcoval do tajů výroby vína.🤫.
Jelikož ale nejlepší víno bylo (a stále je 😁) z Moravy 🧭, tak právě tam je více patronů než v Čechách.🕊 Sv. Urban byl papežem ve 3️⃣.stol., kdy legenda praví, že jej vinice ukryla před jeho pronásledovateli a zachránila mu tak život... 😎.
Takže kdykoli a vždy hurá do vinic - je tam prokazatelně bezpečno! 🥳🥂.
Co asi dnešní uplakané počasí udělá s kvalitou a množstvím letošního vína?🤷🏼‍♂️.

21/05/2021

A co když měl Alojz 📚 napsat spíš Staré pověsti keltské?🖋.
Řecký astronom Claudios Ptolemaios 🔭 (asi 100 n.l.) sepsal dílo Geógrafiké hyfégésis (Návod k zeměpisu 🗺), v němž mapuje tehdejší znalosti o evropském kontinentu 🏔. Názvy našich hor, řek i osad bývaly tehdy keltské🕯a z některých jmen zní keltský jazyk dodnes.🗣.
Za dob Říma 🏟 existovala Gálie - část západní Evropy, kde žili Keltové (pro úplnost latinsky; Galli, Galové - ahaaa 😉) a zde vládl král Ambigatos 👑 (asi 600 př.n.l.). Ten poslal své 2️⃣ syny (to je ale náhodička 😉) Bellosevuse a Segovesuse hledat nová území 👣, aby odlehčil své přelidněné zemi. 👥 Segovesus se vydal na východ 🧭 a s několika kmeny včetně Bójů došel až do Hercynského lesa.🌲.
Po překročení pohoří Gabréty šli Bójové údolím řeky Ogary až stanuli pod horou Riph.⛰ Gabréta znamenala v keltštině „pohoří kozorožců 🐐“ a šlo o dnešní Šumavu a Český les, Ogara (z keltského agara bystrá voda💧) býval název Ohře. O původu názvu naší známé hory ani nemusíme moc spekulovat, zcela jasně totiž pochází z keltského slova „rip, nebo ripa“ kopec, hora, vyvýšenina. Wow!😊.
Takže až nyní máme zvolat: “Vítej praotče, jsi doma!👨🏼‍🦳”? Kdo ví.🙂.
Mimochodem - Kosmas nenazýval našeho praotce Čechem, nýbrž jej pojmenoval Bohemus 👑. Keltský kmen Bójů dal totiž naší zemi její prastarý název - Boiaimon, čili země Bójů, v latinské podobě znělo toto jméno Boiohaemum, odtud Bohemia.🇨🇿 A je to!🥳.
Kdybyste někdo chtěl, napište si dolu do komentáře ✏️, zašlu vám mapy Claudia Ptolemaia. 📩 Na nich najdete tajemné město Casurgis! 👻 ...uhodnete, o jaké město, “jehož sláva hvězd se bude dotýkat”, se jedná?🙂.

18/05/2021

A jak to vše u nás začalo?🧨Jirásek versus Ptolemaios. ⚔️.
Představa našich nejstarších dějin většiny z nás vychází z podání Aloise Jiráska ve Starých pověstech českých 📖. Lojza 🤭 vycházel ze 2️⃣ pramenů; z Kroniky České Václava Hájka z Libočan 📓 a z Kosmovy kroniky České.📜.
Takže prý takhle nějak to začínalo 🔑 u nás dle Jiráska:🖋.
“... Za Tatrami, v rovinách při řece Visle rozkládala se od nepaměti charvátská země 🗺, část prvotní veliké vlasti slovanské...dva bratři mocného rodu, Čech a L**h 👨🏼‍🦱👨🏻‍🦱, spolu se o to snesli, že opustí rodnou zemi bojem neblahou. Řekli si: „Vyhledejme sobě nových sídel, kdež by náš rod žil s pokojem a díla si hleděl.“...👨🏼‍🌾 Tak došli až k velké řece, Vltavě, kteráž divočinou tekla; když i tu přebředli 🌊, počala si všechna čeleď stýskati, že není konce klopotné cesty. Tu vojvoda Čech ukázal na vysokou horu 🏔 a děl: „Podejděme pod tuto horu, tam dětem, skotu odpočineme.“ Došli a položili se na úpatí hory🏕, jež slove Říp... Ráno pak za první zoře vstal Čech a vydal se sám jediný vzhůru na temeno Řípu. Když pak sestoupil, zvěstoval, co zhlédl. „Již si nebudeme stýskati, neboť jsme našli kraj, kde zůstaneme a sídla zarazíme.📍Vizte, to je ta země, kterou jste hledali. Často jsem vám o ní mluvil a sliboval, že vás do ní uvedu.👣 To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.🍯 Na všem budeme míti hojnost, a bude nám dobrou obranou proti nepřátelům. Hle, země po vaší vůli! Jen jména nemá; rozvažte, jakým jménem by měla býti jmenována.“❓„ Tvým! Tvým nechť se jmenuje!“ zvolal jako z božského vnuknutí stařec dlouhé, bílé brady, nejstarší ze všech starostů.👨🏼‍🦳Hned všichni, starostové i čeleď, volali jako jedním hlasem: „Tvým! Tvým jménem! Po tobě ať se jmenuje!“🇨🇿 Vojvoda Čech, potěšen vůlí všeho lidu, poklekl na kolena a líbal zemi, novou vlast svého plemene. A zlíbav ji, vstal, a pozvednuv rukou svých, do širého kraje pohnut volal a žehnal: „Vítejž, země svatá, nám zaslíbená!🥳 Zachovej nás zdravé, zachovej nás bez ourazu a rozmnož nás od národu do národu až na věky!“👦🏼👧🏼.
A proč si to teď čtete? Protože další verze o nás bude dle Ptolemaia. Zvědaví?🙂.

11/05/2021

Jaro u nás 🌿☀️

11/05/2021

Naši předci znali “tři ledové muže”. 🥶 Ale nejen je - ještě k nim dva přidávali.☝️.
Od středověku 🕰 se o počasí starají známí zmrzlíci; Pankrác (12.5.), Servác (13.5.) a Bonifác (14.5.). 🌬 Obvykle to bývaly dny, kdy přestávalo v ranních hodinách mrznout ❄️ a byl nejvyšší čas zaset na poli.🌾 “Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všici sedláci.”👨🏼‍🌾.
Hned za nimi šla uplakaná Žofie (15.5.) 🌧, kterou také běžně známe. “Žofie políčka často zalije. Déšť svaté Žofie švestky ubije.”☔️.
Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí, pocházejí už z 1️⃣6️⃣. století a později se s nimi díky oblíbeným kalendářům 📅 seznámili i prostí lidé.🤝 Ono to totiž bylo tak, že když v roce 1489 Mikuláš Štětina 👨🏼‍🦱 vydal v Plzni📍své první tištěné kalendáře, bylo hned jasné, že jejich prodej bude výnosný.💰Přidávaly se do nich astronomické a lékařské pranostiky (odtud vše známe 😊), označení nešťastných dnů 😨, fáze Měsíce 🌓, nejslavnější svátky, předpovědi počasí 🔭, nechyběly ani údaje o tom, kde a jaký trh se koná nebo jaký zázrak se stal.🗓.
Dnes má ale svůj den ještě pátý do počtu - Mamert (11.5.). “Mráz, který Mamert, Pankrác, Servác a Bonifác kuje, rád se v tyto dny dostavuje.”🖇.
A že příroda není hloupá 🌳 a naši předci bývali bystří 👩🏻‍🌾 dokladuje jedna zajímavost.☝️V seznamech svatých se u Pankráce i Serváce objevuje důležitá poznámka 📝: mají sloužit jako ochránci mladých rostlin při jarních mrazících 🌱, Servác by si měl vzít na starosti i přemnožené hlodavce.🐀 Zmrzlí muži tedy vlastně ničí to, co mají ochraňovat!? 🤔 Že by tedy májové mrazíky tak zlé pro přírodu nebyly?👏.
Tak a máme všech 5️⃣ pohromadě! Tedy těch svatých! 👏 Ahaaaa, pět jich je, ne jen známí 3️⃣ zmrzlí muži!😉.

04/04/2021

Končí období vážnosti 🤫 a začíná čas radosti a oslav nového života.🐣 Chachááá!🥳.
Dnes je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční ✝️, Zmrtvýchvstání Páně.🕊 Po Kristově vzkříšení 🙏 zase zazní zvony, které se vrátily z Říma.🔔 Název svátků Velikonoce je odvozen od „velké noci“ - pozor; tedy noci ze soboty na neděli ❗️, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Neplést!☝️😉.
Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry 😇 – smrt není konec, ale začátek nového života.💚 Velikonoce jsou tak nejvýznamnější svátky v církevním roce.⏰.
V tento den se všichni veselí, hodují 🍻 a těší se na velikonoční koledování.🍬 Dnes se mají plést pomlázky z vrbového proutí a chystat vajíčka.🥚 Tradice koledy v podobě vajíček je spjata s ryze naším prostředím a jinde ve světě se s ní v této podobě nesetkáte.🗺 Myslete na to!😉
Na Boží hod velikonoční věřící časně ráno spěchali do kostela.⛪️ V tento den se totiž při mši světily tradiční velikonoční pokrmy 🥨, které hospodyně připravily.👩‍🍳 Zpravidla již na Bílou sobotu upekly velikonoční pečivo - beránka a mazanec.🤲 ...mazanec patří mezi nejstarší obřadní pečivo u nás!😊📚 Do kostela lidé odnesli i chléb, vajíčka nebo víno 🍷, které farář posvětil. Hospodáři 👨🏼‍🌾 pak předávali část posvěcených pokrmů hospodářským zvířatům 🐄, na pole a louky 🌻 a také kousek vhodili do studny.💧To vše pro to, aby v příštím roce zajistili hojnou úrodu a dostatek vody pro celé hospodářství.🌾.
Definitivně také skončilo předvelikonoční postní období a opět nastal čas ⌛️, kdy se všichni mohli dosyta najíst i do té doby zapovězených pokrmů 🍽, jakými bylo maso 🥩, mléčné výrobky 🥛 nebo slavnostní sladké pečivo 🍯. Bylo také možné si přiťuknout sklenicí vína.🥂.
Večer byl prostor na zábavu 🎭 a tancovačky 🎻 a těšení se na ryze pohanskou tradici – na Velikonoční pondělí a chození po pomlázce.🌿.
“...Objeví-li se slunce 🌞 na čistém nebi, věští to pěkné léto a bohatou úrodu. Říkalo se také, že slunce tančí radostí nad vzkříšením Páně...”🙂. Jak je u Vás?☀️ Hezkou sváteční neděli!😌.

31/03/2021

Máme tu Pašijový týden ⏳, známý též jako Svatý týden.🌿.
Po Květné neděli 🌼 bylo Modré pondělí, Šedivé úterý, dnešní Škaredá středa a zítra Zelený čtvrtek 🌱, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení.🕊 Utrpení je latinsky “passio”, tak proto Pašijový.🎓 Hmm, to dává smysl!☺️.
Velký pátek 1️⃣ je připomínkou dne 🗓, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. (Au!😨) Bílá sobota 2️⃣, den pobytu Krista v hrobě ⚰️ (Ufuf!😳), přechází nočním bohoslužbou v neděli, kdy se slaví Zmrtvýchvstání 3️⃣. (To už je lepší!🙂).🍀.
Na Zelený čtvrtek 🟢 si křesťané připomínají poslední večeři Páně.🍖🍻 Zítra by se měla jíst jen zelená strava 🥦, aby byl člověk celý rok zdravý💪 - salát z kopřiv nebo pampelišek, zelí, či špenát. 🥬 Pro naše předky 👨🏼‍🌾 to bylo důležité opatření ☝️, protože každodenní obilná kaše 🥣 se během zimy přejedla snad každému 🤢 a hlavně bylo potřeba dodat tělu co nejrychleji čerstvé vitamíny 🧪 a stopové železo. Rodiny se modlily 🙏 a všichni se omyli rosou 💧, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem.🤒Brrrr!😁 Aby stavení opustil hmyz a myši🐭, zvonilo se paličkou o hmoždíř. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony 🔔 - "odlétaly do Říma". Znovu se rozeznívaly
na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky - "klapání".👂V odpoledních hodinách se scházeli chlapci a dívky a říkali říkanky o Jidášovi. 👦 Dodneška se právě tento den objevuje na pultech pečivo - "jidáše", které se i dříve podávalo namazané medem.🍯.
Velikonoční pondělí pak již patří mezi lidové zvyky 👨‍👩‍👧‍👦 - přechodové rituály končící zimy a nastávajícího jara.🐰 Kdo dostane pomlázkou, ten omládne!💚 Těšte se!😁.
A pozor❗️: celé Velikonoce končí až za 5️⃣0️⃣ dní slavností Seslání Ducha svatého zvaného Letnice.🌻.
Hezkou jarní středu!🙂.

27/03/2021

Již za týden nás čeká Velký pátek 🕊, tedy největší křesťanský svátek.✝️.
Tradice, architektura, písně, pokrmy, bitvy, umění, zemědělství atd. ... jedna společná “záležitost” se životem našich předků prolínala více než dnes. 👀 A tou je? No? 🤔 Víra či duchovno! Jakékoli.😉 Dnes na tuto část života trochu zapomínáme!🤫.
Ať chceme nebo ne, žijeme v “křesťanské kotlině”.⛪️ Máme tu katolíky i evangelíky (a mnohé jiné). Ale jaký je mezi nimi rozdíl?🧐.
Katolíci se více opírali a opírají o církev jako instituci - měli biskupy v čele s papežem.👑 Když člověk věřil tomu, co učí biskupové, bylo mu zaručeno spasení.🕯 Evangelíci naproti tomu budovali a budují víru na osobním vztahu k bohu.🙏 Každý věřící je před bohem zodpovědný sám za sebe.👤 Evangelíci netvoří jednotnou organizaci - církev vznikala tam, kde se věřící lidé shromáždili a společně žili.🧶.
Dále; katolíci se opírali o bibli ale také o další tradice jako je úcta ke svatým 😇, k Paně Marii, k autoritě biskupů atd., které však evangelíci nepovažovali za relevantní. Evangelická církev si k bibli už nic přidávala.😎.
Katolická církev sama sebe chápala jako jedinou právoplatnou pokračovatelku Kristovy církve.🗝 Ostatní křesťané jsou pro ně odloučeným společenstvím.⚔️ Evangelíci si naopak nečinili nárok na výlučnost.🎈.
Do 1️⃣6️⃣. stol. bývala naše země převážně evangelická. Po Bílé Hoře se však museli evangelíci buď vystěhovat, nebo přijmout katolickou víru.🤕 Evangelické církve byly opět povoleny teprve vydáním tolerančního patentu v roce 1781.💟.
98% všeho je u obou skupin shodných - obě tradice představují dva základní modely křesťanského života, které se v průběhu dějin vytvořily.👏.
Pohan, katolík, evangelík, budhista, marťan, traktorista? Je to jedno. Ale není jedno být dobrou či špatnou bytostí. A kdo to posoudí?⚖️ To je ta otázka!😉.
Nezapomínejme na své jakékoli duchovno!☯️ Naši předci VĚŘILI více!😉.

26/03/2021

Když venku prší, staré desky neomrzí. 😊

27/02/2021

Jaro už i v horách se hlásí o svá práva! 😌🌼☀️

16/02/2021

Pohoda a klídek je u nás vždy a za všech okolností... ❄️☀️🧣🙂🧤

15/01/2021

Na horách je krásně. Těšíme se na vás. 🙂🚙🧣🌤

10/01/2021

Až to zas půjde, přijeďte nás navštívit! 😊🛷🧣⛷☀️🏠

09/01/2021

Nesedíme za pecí... 🙂⛄️🛷❄️🧣

06/01/2021

Zima se na dnešek “pochlapila”! 💪😁 🧣❄️⛄️

Adresa

Kunčina Ves 61
Zdobnice
51601

Telefon

+420774405452

Internetová stránka

http://www.skolanavsi.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Škola na Vsi zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.