Hrvatsko-češko društvo

Hrvatsko-češko društvo Hrvatsko-češko društvo Hrvatsko–češko društvo (HČD) utemeljeno je 1992.
(10)

kao udruga građana s nakanom obnavljanja ranijih dobrih svekolikih veza između Hrvatske i Češke, te poticanja i razvijanja novih. HČD pomaže širenju informacija o Hrvatskoj u Češkoj i obratno, priprema predavanja, izložbe, filmske i kazališne predstave, stručna predavanja, savjetovanja, tribine, konferencije, kongrese i slične skupove, potiče i nastoji omogućiti stručno i profesionalno usavršavanj

e svojih članova, potiče studente i mlade stručnjake da se bave proučavanjem svih aspekata hrvatsko-čeških veza (jezik, povijest, tradicija itd.), surađuje s drugim istovrsnim i sličnim udrugama i organizacijama u zemlji i inozemstvu, te svim organizacijama koje podupiru rad Udruge, objavljuje publikacije i edicije namijenjene javnosti i svome članstvu, potpomaže i uspostavlja gospodarske, turističke, studijske, sportske i druge prijateljske veze i odnose među dvjema zemljama.

Izložba Stjepan Radić – jučer, danas, sutra U prostoru Knjižnice Antonina Švehli pri Institutu poljoprivredne ekonomije ...
21/11/2023

Izložba Stjepan Radić – jučer, danas, sutra

U prostoru Knjižnice Antonina Švehli pri Institutu poljoprivredne ekonomije i informacija u Pragu otvorena je 20. studenog izložba Stjepan Radić – jučer, danas, sutra. Stjepan Radić bio je povezan s Češkom, češkim narodom i Pragom, idealizirao ju je kao najrazvijeniju i najnapredniju slavensku zemlju. U Pragu je proveo dio svog života, stjecao nova znanja, ostvario brojne kontakte i prijateljstva, napisao svoja djela i upoznao svoju ljubav i životnu družicu Mariju Dvořákovu. Zbog svojih političkih stavova bio nekoliko p**a protjerivan iz Praga, ali uvijek se ponovno u njega vraćao. Češki je jezik popularizirao u Hrvatskoj i smatrao da bi upravo češki trebao biti glavni jezik komunikacije svih slavenskih država u sastavu tadašnje Austro-Ugarske Monarhije.
Izložba je nastala u suradnji Kulturno-povijesnog centra Sisačko-moslavačke županije iz Siska, Knjižnice Antonina Švehli te Češko-hrvatskog društva u Pragu i bit će otvorena za javnost do kraja mjeseca.
Izložbu su otvorili voditelj knjižnice Jan Huml i hrvatska veleposlanica Ljiljana Pancirov, o Stjepanu Radiću i sadržaju izložbe govorio je Ivica Valent, ravnatelj Kulturno-povijesnog centra Sisačko-moslavačke županije iz Siska koji je sa suradnicom Jasminom Jovev i dopredsjednicom Češko-hrvatskog društva iz Praga Michaelom Harvanovom zaslužan za treće postavljanje izložbe u Češkoj u protekle dvije godine.
Nije slučajno da je ova izložba organizirana upravo u prostorijama knjižnice koja nosi ime Antonína Švehli. Antonín Švehla bio je čehoslovački političar, predsjednik triju čehoslovačkih vlada, predsjednik Zemljoradničke stranke, ujedno bliski suradnik Stjepana Radića, istaknutog hrvatskog političara i velikog promicatelja češko-hrvatskih odnosa. 🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿
Foto: Zuzana Hubinková

U ponedjeljak je u Češkom domu u Zagrebu gostovao češki kriminalist Vladimír Dzuro koji je kao istražitelj Haaškog suda ...
21/11/2023

U ponedjeljak je u Češkom domu u Zagrebu gostovao češki kriminalist Vladimír Dzuro koji je kao istražitelj Haaškog suda godinama prikupljao dokaze protiv ratnih zločinaca i počinitelja etničkog čišćenja, a njegova dva najveća slučaja bili su masakr na Ovčari i hapšenje ratnog gradonačelnika Vukovara Slavka Dokmanovića te istraživanje etničkog čišćenja u sjeverozapadnoj Bosni i Hercegovini za koje se odgovornim smatra Arkan. Pritom je predstavljen hrvatski prijevod njegove knjige Istražitelj po kojoj je snimljen film, a napravljen je i strip. Nazočnima je govorio i Dzurov kolega Kevin Curtis koji je sudjelovao u hapšenju Dokmanovića i koji je u Haag otpremio Slobodana Miloševića.

Na današnji dan 1347. češki kralj i rimsko-njemački car Karlo IV. osnovao je u Pragu samostan hrvatskih glagoljaša posve...
21/11/2023

Na današnji dan 1347. češki kralj i rimsko-njemački car Karlo IV. osnovao je u Pragu samostan hrvatskih glagoljaša posvećen svetom Jeronimu i slavenskim patronima, kojeg su nazvali Klašter Svateho Jeronyma na Slovanech (Slavenski samostan svetog Jeronima), ili skraćeno Na Slovanech, a kasnije Emauzy, tj, Emaus. Time je obnovljena glagoljaška tradicija u Češkoj i to je jedan od najvažnijih događaja u ukupnoj povijesti hrvatsko-čeških odnosa jer je imao važan utjecaj na daljnji razvoj češke, a i hrvatske kulture 🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷

Na današnji dan 1916. nakon 68 godina vladavine umro je Franjo Josip, najdugovječniji hrvatski i češki kralj. 🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷...
21/11/2023

Na današnji dan 1916. nakon 68 godina vladavine umro je Franjo Josip, najdugovječniji hrvatski i češki kralj. 🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿

FRANTIŠEK JOSEF I. (18.8.1830 – 21.11.1916)

Před 107 lety zemřel v Schönbrunnu, po téměř 68 letech vlády, ve věku 86 let rakouský císař a nekorunovaný český král František Josef I.

-------

„Majestát smrti dotekl se těžce Rakousko-Uherska. Genius říše halí se v nezměrný smutek. Miliony a miliony věrného lidu sklánějí se v teskném bolu, roní hořké slzy a lkajíce žehnají slavné, zářící, věčné památce vznešeného, šlechetného, velkého vladaře!

Vznešený kmet na rakouském trůnu podlehl právě svému úctyhodnému věku, jenž spolu s břemenem války, vlády a rodinného hoře tížil jeho život! Dobou panování a věkem předstihl všecky novověké panovníky, čítaje v to i Viktorii anglickou, zůstával na svém místě, zatím co kolem plynula desetiletí, a stal se živou páskou, spojující staré Rakousko s novým, jehož určením je býti domovem a záštitou volných občanů a národů. Prožil na trůně jinošství, mužná léta i kmetství, viděl přicházet a odcházet celé generace, poznal nebezpečí, nesnáze, žal i marnost lidských věcí, ale zůstal do posledních chvil života pevným, zůstal vladařem, zůstal věren svým povinnostem i zásadám, které si vytvořil po těžkých zkušenostech, které mu první roky panování přinesly." [1]

-------

„Na počátku roku 1916 počal císař chřadnouti a od té doby se jeho stav pomalu, ale neustále horšil. Když byl konečně zjištěn zápal plic, prohlásil přemítavě: ‚To může být začátek konce'. — Nehledě k vysoké horečce, vstával císař každého dne v obvyklou hodinu, — myslím, že musel prostě vstáti, návyk dodržovaný železnou přesností takovou řadu let, nemohl býti nemocí zviklán. I nadále podepisoval císař akta a ačkoliv cítil ubývání sil a blížící se konec, s železnou vůlí pracoval proti nemoci. Bylo přímo viděti, jak jeho vůle zápasí s chřadnoucím a starým organismem. Avšak marně. Ubývání sil stále pokračovalo. Myslím, že tušil, že jeho smrt bude vlastně koncem rakouské monarchie a že zvony, které mu budou zvoniti na poslední cestu, budou hrany rakousko-uherského císařství. Umírající František Josef byl vlastně umírajícím symbolem rakouské monarchie, loutkou, která držela doposud chabou stavbou monarchie, praskající v základech.

Několik dní před jeho smrtí učinily duchovní kruhy císaři nabídku, že mu dají k disposici jako ošetřovatelky jeptišky. Císař však odmítl a prohlásil, že jeho tři sluhové, kteří jej dosud ošetřovali, jej budou ošetřovat i nadále.

Den před císařovou smrtí nechal se ohlásiti biskup Seidl u císaře, aby mu přinesl papežské požehnání. Císař byl již tak slabým, že se každou hodinu počítalo s jeho úmrtím a biskup zařídil to tak, že jeho rozmluva s císařem se vlastně podobala zpovědi. Hodinu před koncem byl biskup opět povolán, aby udělil císaři poslední pomazání.

Na večer toho dne modlil se císař dlouho a vroucně. Posadil se pak k psacímu stolu, péro však vypadlo mu z ruky, a hlava sklonila se na stůl. Od hodiny k hodině byl slabším, avšak bál se zřejmě lehnouti si, jelikož věděl, že již nevstane. Konečně podařilo se mi dostati ho na lůžko. Než si císař lehl, řekl mi: ‚Nepodepsal jsem ještě všechna akta, vzbuďte mne o půl 4. jako obyčejně.' Následovala noc plná nejistoty, čekali jsme každou minutu, že císař posledně vydechne. — František Josef dokonce chvílemi spal a vypadal již jako mrtvý. Avšak přece se vzbudil a žádal o sklenku čaje. Pak upadl v bezvědomí. Okamžitě byl povolán dvorní lékař Ortner, jenž dal císaři kofeinovou injekci. Po injekci se František Josef vzbudil a po několika okamžicích usnul opět pevným spánkem. Asi po dvou hodinách se zas probudil, rozkašlal se, kašel přešel v chrapot, chrapot slábl, císař klesl zpět do podušek... a to byl konec.“ [2]

-------

[1] Národní listy, 22.11.1916, bit.ly/2UKN57V (🔓 po přihlášení)
[2] KETTERL, Peter. Paměti komorníka císaře Františka Josefa I. Praha: Světová literatura, J. Šrámek, 1929, s. 360-362: bit.ly/40OXGjn (🔓 po přihlášení)

Češki policajac Vladimir Dzuro koji je istraživao Ovčaru: “Srbi znaju gdje su tijela, ne razumijem zašto šute”
19/11/2023

Češki policajac Vladimir Dzuro koji je istraživao Ovčaru: “Srbi znaju gdje su tijela, ne razumijem zašto šute”

online izdanje najutjecajnijeg političkog tjednika

Miloslava Krolo (1923. – 2011.):  VUKOVARVukovare – bolí me jméno tvoje – podzimní vítr nad tebou naříkáNad svědky krvav...
17/11/2023

Miloslava Krolo (1923. – 2011.): VUKOVAR

Vukovare – bolí me jméno tvoje – podzimní vítr nad tebou naříká
Nad svědky krvavého boje. Ty chorvatská jsi Guernica.
Den za dnem – týdny měsíce – válečná tlama tě polyká
Krvave cáry hyzdí ulice – ty chorvatska jsi Guernica.
Dřív slunil jsi se v plném lesku – dnes život ti z klína uniká
Obětmi nezastavíš soldatesku – ty chorvatská jsi Guernica.
Smrt hárá tvými ulicemi – nad spouští vládne panika
Toufalý výkřik telelí se zemí – že chorvatská jsi Guernica.
Zda vůbec žiješ – dýcháš ještě – zvon requiem ti zavzliká
Vždiť svírají tě jako kleště – vždyť krvave te myjí deště
Chorvatská ty jsi Guernica.
Žalostné město na Dunaji – sláva tě halí veliká
Však odpust těm, kteří se stydět mají
Že celé Chorvatsko se stalo Guernica.

VUKOVAR
Vukovare – boli me ime tvoje – jesenji vjetar nad tobom plače
nad svjedocima krvavog boja. Ti hrvatska si Guernica.
Dan za danom – tjedne mjesece – ratna neman te guta
krvavi tragovi na ulicama – ti hrvatska si Guernica.
Ranije osunčan u punom sjaju – danas život iz tvog krila bježi
žrtve ne zaustavljaju soldatesku – ti hrvatska si Guernica.
Smrt hara tvojim ulicama – nad užasom vlada panika
krik užasa valja se zemljom – jer hrvatska si Guernica.
Živiš li još – dišeš li još – zvon tvoj requiem jeca
jer stežu te poput kliješta – jer krvava te mije kiša
hrvatska ti si Guernica.
Tužni grade na Dunavu – slavom si ovjenčan
oprosti onima koji se stidjeti trebaju
što cijela Hrvatska postala je Guernica.
(preveo Juraj Bahnik)

Crtić o Baršunastoj revoluciji
17/11/2023

Crtić o Baršunastoj revoluciji

Dějiny udatného českého národa je TV seriál se 111 díly podle knihy Lucie Seifertové.Pavel Koutský: výtvarník, režisér, scénárista, totální animátor. Autor d...

Na današnji se dan od 1941. slavi Međunarodni dan studenata, u znak sjećanja na tragične događaje tog dana u Pragu 1939....
17/11/2023

Na današnji se dan od 1941. slavi Međunarodni dan studenata, u znak sjećanja na tragične događaje tog dana u Pragu 1939. Događaji su se počeli odvijati nekoliko dana prije, kad su nacisti ubili studenta Karlovog sveučilišta Jana Opletala. Tisuće njegovih kolega studenata došle su na pokop. Pogreb se pretvorio u antinacistički skup. Njemački upravitelj (Reichsprotektor) Češke i Moravske Konstantin von Neurath ugušio je te demonstracije zatvorivši sve ustanove visokog obrazovanja u Češkoj i poslavši preko 1200 studenata u koncentracijske logore. Na današnji dan Nijemci su streljali 9 studenata i profesora, bez suđenja, o čemu je pisao i tadašnji Jutarnji list.

Češka danas slavi državni blagdan, Dan borbe za slobodu i demokraciju, kojim obilježava 33. godišnjicu Baršunaste revolu...
17/11/2023

Češka danas slavi državni blagdan, Dan borbe za slobodu i demokraciju, kojim obilježava 33. godišnjicu Baršunaste revolucije i pada komunizma kao i 83. godišnjicu zatvaranja čeških sveučilišta od strane nacista 🇨🇿🇨🇿🇨🇿

Odsjek za zapadnoslavenske jezike i književnosti Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu održat će komemoraciju u č...
17/11/2023

Odsjek za zapadnoslavenske jezike i književnosti Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu održat će komemoraciju u čast prof. emer. dr. sc. Dubravke Dorotić Sesar u srijedu 22. studenoga 2023. s početkom u 18.00 sati u Vijećnici Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu.

https://www.ffzg.unizg.hr/zslav/komemoracija-u-cast-prof-dubravke-sesar/

Na današnji dan 15. studenog 1879. otvoren je Zavod za umobolne Stenjevec, odnosno današnja KLINIKA ZA PSIHIJATRIJU VRAP...
15/11/2023

Na današnji dan 15. studenog 1879. otvoren je Zavod za umobolne Stenjevec, odnosno današnja KLINIKA ZA PSIHIJATRIJU VRAPČE u Zagrebu, poznata i kao Ludnica Vrapče. Njen prvi ravnatelj do 1894. bio je Čeh Ivan Rohaček.

Na današnji dan prije 144 godine, 15. studenog 1879., otvoren je Zavod za umobolne Stenjevec, odnosno današnja KLINIKA ZA PSIHIJATRIJU VRAPČE u Zagrebu.
S vremenom je Klinika za psihijatriju Vrapče izrasla u jednu od najvećih zdravstvenih ustanova u Hrvatskoj. U stotoj obljetnici postojanja, godine 1979., u Bolnici je bilo uposleno 768 namještenika (na dan 1. X. 1979.), od čega 50 liječnika, a kapacitet bolnice bio je 1175 kreveta. Deset godina kasnije, 1989. u Bolnici je uposleno 819 djelatnika, a broj kreveta bio je 1142. Dana 31. XII. 1988. u Bolnici je bilo hospitalizirano 1112 bolesnika.
Na slici: spomen-ploča postavljena na ulazu u Kliniku.
Opširnije: https://bolnica-vrapce.hr/o-bolnici/klinika-kroz-povijest/osnutak-i-izgradnja-klinike/

Sveti Nikola Tavelić, čiji blagdan se slavi 14. studenog, prvi službeno kanonizirani Hrvat, ima svoju natuknicu i na češ...
14/11/2023

Sveti Nikola Tavelić, čiji blagdan se slavi 14. studenog, prvi službeno kanonizirani Hrvat, ima svoju natuknicu i na češkoj Wikipediji, kao Svatý Mikuláš Tavelič

Svatý Mikuláš Tavelič, OFM (14. století, Šibenik – 14. listopadu 1391, Jeruzalém) byl chorvatský římskokatolický kněz, františkánský mnich a misionář. Katolická církev jej spolu s jeho třemi společníky uctívá jako svatého mučedníka.

Na današnji dan 1838. u Zagrebu se rodio August Šenoa, u obitelji davnog češkog porijekla koja se izvorno prezivala Šejn...
14/11/2023

Na današnji dan 1838. u Zagrebu se rodio August Šenoa, u obitelji davnog češkog porijekla koja se izvorno prezivala Šejnoha. U Pragu je studirao od 1859. do 1865. i ondje započeo svoju književničku karijeru. Na Karlovom trgu u Pragu su mu povodom 180. rođendana 2018. Hrvatsko-češko društvo, hrvatsko Veleposlanstvo i Grad Zagreb postavili spomen-ploču. 🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿

I hrvatski mediji izvještavaju o smrti Karela Schwarzenberga
12/11/2023

I hrvatski mediji izvještavaju o smrti Karela Schwarzenberga

Češki mediji objavili su da je prošlog tjedna hospitaliziran u Beču

Danas je tužan dan za češki sport: umro je hokejaš Roman Čechmanek, trostruki osvajač svjetskog prvenstva i golman češke...
12/11/2023

Danas je tužan dan za češki sport: umro je hokejaš Roman Čechmanek, trostruki osvajač svjetskog prvenstva i golman češke reprezentacije koja je osvojila zlatnu medalju na Olimpijskim igrama u Naganu 1998.

Ve věku 52 let zemřel někdejší reprezentační gólman Roman Čechmánek, jenž byl mimo jiné součástí památného týmu na olympiádě v Naganu. Informoval o tom deník Sport s tím, že okolnosti Čechmánkovy smrti nejsou známy.

12/11/2023

RIB Kaler Š.

Drugi dio ovogodišnjih Dana češke kulture u Sisku pod nazivom Hommage Milanu Kunderi održan je 10. studenog u Češkoj bes...
11/11/2023

Drugi dio ovogodišnjih Dana češke kulture u Sisku pod nazivom Hommage Milanu Kunderi održan je 10. studenog u Češkoj besedi Sisak, a gostovao je Kunderin prijatelj književnik Mile Pešorda, član Hrvatsko-češkog društva

Urquell nikad neće biti Römerquelle 🇨🇿🍻🍻🍻
09/11/2023

Urquell nikad neće biti Römerquelle 🇨🇿🍻🍻🍻

Promicatelj hrvatske baštine Dušan Karpatský, emisija Radija Sljeme
09/11/2023

Promicatelj hrvatske baštine Dušan Karpatský, emisija Radija Sljeme

Hrvatsko-češko društvo organiziralo je prije desetak dana predstavljanje dvojezične knjige Dušan Karpatský (1935. – 2017.): život i djelo/život a dilo. Predsjednik Hrvatsko-češkog društva Marijan Lipovac za našu emisiju rekao je kako je knjiga posvećena češkom kroatistu, književnom...

09/11/2023
Iako je bitka na Bijeloj gori, koja se zbila 8. studenog 1620, trajala samo dva sata, njezine posljedice za Češku potraj...
08/11/2023

Iako je bitka na Bijeloj gori, koja se zbila 8. studenog 1620, trajala samo dva sata, njezine posljedice za Češku potrajale su sljedećih 300 godina

Posljedice za Češku potrajale su sljedećih 300 godina

Jedna od najznačajnijih Hrvatica češkog porijekla bila je kiparica Mila Wod (1888. – 1968.). rođena u Budimpešti kao Lud...
05/11/2023

Jedna od najznačajnijih Hrvatica češkog porijekla bila je kiparica Mila Wod (1888. – 1968.). rođena u Budimpešti kao Ludmila Wodsedalek. Otac joj je bio Čeh Henrik, kuhar, a majka Hrvatica Maria Beck iz Donjeg Miholjca. Ovo je priča o njoj.

Jednu nepravdu ispravila je Darija Alujević – prema Mili Wod, prvoj hrvatskoj kiparici. Njezinu radu, prosvjetiteljskoj djelatnosti, životu i imenu novu valorizaciju dala je monografijom "Mila Wod – prva hrvatska kiparica" u izadnju ogranka Matice hrvatske u Petrinji

Zašto je Dušan Karpatský (1935-2017) važan za hrvatsku kulturu?
04/11/2023

Zašto je Dušan Karpatský (1935-2017) važan za hrvatsku kulturu?

Na današnji dan 1876. (isto je bila subota) u Zagrebu je premijerno prikazana najpoznatija hrvatska opera Nikola Šubić Z...
04/11/2023

Na današnji dan 1876. (isto je bila subota) u Zagrebu je premijerno prikazana najpoznatija hrvatska opera Nikola Šubić Zrinjski skladatelja Ivana Zajca na libreto Huga Badalića. Zajc je po ocu bio Čeh, a čak pet uloga igrali su Česi- Sulejmana Josip Chlostik, Sokolovića Josip Kompit, Alapića Josip Kratohvil, Levija Václav Anton, a Jelenu Ludmila Daneš Gerbič.

🤣🤣
04/11/2023

🤣🤣

Slika s Halloween partyja u školi Strossmayerovo namesti u Pragu 🤣🤣🤣
01/11/2023

Slika s Halloween partyja u školi Strossmayerovo namesti u Pragu 🤣🤣🤣

"Zde leží pan učitel, kterému děti pily krev..."

Najveća češka rijeka je Laba, iako joj se najveći dio toka nalazi u Njemačkoj gdje ju zovu Elbe. Evo kako izgleda njeno ...
01/11/2023

Najveća češka rijeka je Laba, iako joj se najveći dio toka nalazi u Njemačkoj gdje ju zovu Elbe. Evo kako izgleda njeno porječje.

These maps of Germany's principal rivers seem to be of interest to some of you.

Here is the Elbe (Labe) river that comes down from the Czech Republic. Officially the total length of the River is 1113km, though if one included the Vltava (Moldau) it would add ~140km.
The river and its tributaries do not only connect a number of important trading centres of the Middle Ages like Prague, Leipzig, Halle, Erfurt and Berlin to the main port in Hamburg. It also linked up to the Hellweg, the important East/West trading corridor from Magdeburg via Munster and Dortmund to Duisburg on the Rhine. And in the eastern direction the Via Regia linked Leipzig to Poland, Ukraine and Russia.
And finally the other crucial connection is from Lübeck to the Elbe. Lübeck thanks to the Hanse trade was the second largest city in the German lands after Cologne from the 13th to the 16th century. Goods that arrived in Lübeck from Scandinavia and Novgorod would be brought by road and later by canal down to Hamburg, whilst other products, like the salt from Halle and Lüneburg came down the Elbe and then travelled via Lübeck to the great herring markets of Scania.
Hamburg at the mouth of the Elbe came to flourish relatively late, having spent the heyday of the Hanse as an outer port for Lubeck. But since the middle of the 16th century Hamburg overtook the other Hanse cities thanks to its geographic location and the openness towards foreign traders.

If you want to hear more about trade in Northern Europe and the role of Lubeck, Magdeburg, Luneburg etc, check out Season 6 of History of the Germans Podcast. You find links to individual episodes to listen to or transcripts to read along here: https://historyofthegermans.com/hanseatic-league/

Map created by: NordNordWest

Na blagdan Svih svetih evo popisa svih čeških svetaca. Pod tim pojmom ne smatraju se samo sveci koje su bili etnički Čes...
01/11/2023

Na blagdan Svih svetih evo popisa svih čeških svetaca. Pod tim pojmom ne smatraju se samo sveci koje su bili etnički Česi, nego i oni koji su djelovali u Češkoj i oni čije se relikvije u Češkoj čuvaju i štuju. Prvi na popis, kao najstariji, je sveti Ivan Pustinjak koji je prema legendi bio hrvatski kraljević.

Toto je seznam českých světců a blahoslavených. Obsahuje všechny světce, kteří zde působili, zemřeli, nebo jsou zde chovány jejich význačné ostatky.

U Zagrebu predstavljena knjiga o Dušanu Karpatskom, najvećem promicatelju hrvatske kulture u Češkoj 🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿
31/10/2023

U Zagrebu predstavljena knjiga o Dušanu Karpatskom, najvećem promicatelju hrvatske kulture u Češkoj 🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿

Hrvatsko-češko društvo organiziralo je u ponedjeljak predstavljanje dvojezične knjige Dušan Karpatský (1935. – 2017.): život i djelo/život a dilo koju su uredili Andreja Stojković, Marijan Lipovac, Jaroslav Pecnik i Mia Stojković, a objavili nakladnička kuća For Prague i udruga Lastavi...

Večeras je u prepunoj dvorani Češkog doma u Zagrebu predstavljena knjiga Dušan Karpatsky: život i djelo 🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷
30/10/2023

Večeras je u prepunoj dvorani Češkog doma u Zagrebu predstavljena knjiga Dušan Karpatsky: život i djelo 🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷

U Dubravi je u nedjelju po drugi put održana manifestacija “Sjećanje na Franju Vondračeka”
29/10/2023

U Dubravi je u nedjelju po drugi put održana manifestacija “Sjećanje na Franju Vondračeka”

Češka beseda Zagrebačke županije i zastupnica za češku manjinu Zagrebačke županije Ana Vondraček večeras su u restoranu Sablić u Dubravi organizirali “Sjećanje

Češki predsjednik Petr Pavel odlikovao je u subotu povodom najvećeg češkog državnog blagdana istaknute osobe češkog javn...
28/10/2023

Češki predsjednik Petr Pavel odlikovao je u subotu povodom najvećeg češkog državnog blagdana istaknute osobe češkog javnog života, među njima bivše političare Petra Pitharta i Karela Schwarzenberga, legendarnu pjevačicu Martu Kubišovu i poznatog teologa Tomáša Halíka.

Praha - Oslavy 105. výročí vzniku samostatného Československa vyvrcholily dnes na Pražském hradě udílením státních vyznamenání. Poprvé v režii prezidenta Petra Pavla. Ocenil 62 osobností veřejného života, například bývalého premiéra Petra Pitharta, exministra zahraničí Kar...

🇨🇿 Danas obilježavamo Dan osnivanja Čehoslovačke, 28. listopada 1918., što je najvažniji praznik Republike Češke. Njime ...
28/10/2023

🇨🇿 Danas obilježavamo Dan osnivanja Čehoslovačke, 28. listopada 1918., što je najvažniji praznik Republike Češke. Njime se obilježava prekretnica u tisućljetnoj povijesti češke državnosti: nastanak moderne države nakon nekoliko stoljeća zajednice sa zemljama Habsburške Monarhije.

Želja za vlastitom državnošću, rad čehoslovačkih legionara i diplomacija pod vodstvom T. G. Masaryka zaslužni su za stvaranja neovisne Čehoslovačke. Pokazali smo svijetu da zajedno možemo učiniti velike stvari. 🤝

🇨🇿 Dnes si připomínáme Den vzniku Československa, 28. října 1918, který je nejvýznamnějším svátkem České republiky. Připomíná zlomový bod tisícileté historie české státnosti: vznik moderního státu po několika staletích svazku se zeměmi Habsburské monarchie.

Touha po vlastní státnosti, práce československých legionářů i diplomacie pod vedením T.G. Masaryka stály za vznikem samostatného Československa. Ukázali jsme světu, že společně dokážeme velké věci. 🤝

🇨🇿 Danas obilježavamo Dan osnivanja Čehoslovačke, 28. listopada 1918., što je najvažniji praznik Republike Češke. Njime se obilježava prekretnica u tisućljetnoj povijesti češke državnosti: nastanak moderne države nakon nekoliko stoljeća zajednice sa zemljama Habsburške Monarhije.

Želja za vlastitom državnošću, rad čehoslovačkih legionara i diplomacija pod vodstvom T. G. Masaryka zaslužni su za stvaranja neovisne Čehoslovačke. Pokazali smo svijetu da zajedno možemo učiniti velike stvari. 🤝

28/10/2023

Oslavy 105. výročí založení Československa

👉Pietní akt na Vítkově

V 10 hodin se na Vítkově v Praze odehraje Pietní akt ke Dni vzniku samostatného československého státu, zúčastní se prezident Pavel i premiér Fiala.

👉Prezident Pavel v 11 hodin položí věnec u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí.

👉Ve 12 hodin prezident jmenuje nové generály, ve 20 hodin udělí státní vyznamenání.

👉Své dveře návštěvníkům otevřou hned čtyři ministerstva:

Ministerstvo průmyslu a obchodu (od 9:00 do 16:00)
Ministerstvo práce a sociálních věcí (od 9:00 do 16:00)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (od 9:00 do 15:00)
Ministerstvo pro místní rozvoj (od 10:00 do 15:00)

👉Své objekty veřejnosti zpřístupní od 10:00 do 18:00 i Magistrát hlavního města. Konkrétně se jedná o Rezidenci primátora hlavního města Prahy, Novou radnici, Škodův palác a Clam-Gallasův palác. V Nové radnici na návštěvníky čeká navíc bohatý doprovodný program.

👉Zájemci si budou moci zdarma prohlédnou i secesní Obecní dům a jeho reprezentační sály. Nejzajímavějším salonkem je Primátorský sál, jehož výzdobu vytvořil světoznámý Alfons Mucha.

👉Strakovka“ bude veřejnosti otevřená od 9:00 do 18:00. „Prohlídková trasa s výkladem zkušených průvodců začíná ve vstupní hale Strakovy akademie z nábřeží Edvarda Beneše, návštěvníci dále uvidí prostory jednacího sálu vlády, zastaví se u vitráže s bustou T. G. Masaryka, prohlédnou si nový i starý tiskový sál a prohlídku zakončí procházkou po zahradě, kudy následně vyjdou bránou na Kosárkovo nábřeží,“ stojí na stránkách vlády.

👉Sídlo senátu bude otevřeno od 9:00 do 16:00. Ve Valdštejnském paláci bude zpřístupněn Hlavní sál, Rytířská síň, Audienční síň, Mytologická chodba nebo Jednací sál. V Kolovratském paláci bude zpřístupněn například Zelený i Růžový salonek. Otevřena bude i Valdštejnská zahrada a Informační centrum.

👉Národní muzeum i o tomto státním svátku umožní volný vstup do svých objektů. V sobotu 28. října tak můžete navštívit tato muzea:

Národní muzeum na Václavském náměstí
České muzeum hudby
Národopisné muzeum
Náprstkovo muzeum
Národní památník na Vítkově
Muzeum Antonína Dvořáka
Památník Bedřicha Smetany
Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra

👉Pražská Zoologická zahrada si pro své návštěvníky na 28. říjen připravila speciální program, který se bude týkat převážně lvů, jelikož právě lev je vyobrazen na státním znaku. Všechny děti do 15 let budu mít vstup za 1 Kč.

V 10:00, 12:00 a 15:00 proběhnou komentované setkání u lvů.

Ve 12:00 pokřtí primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda dvě štěňata psů pralesních, a zároveň budou odhalena jejich jména.

Ve 14:00 proběhne speciální krmení lvů indických.

Zároveň bude v pavilonu lvů a šelem od 10:00 do 16:00 otevřena výtvarná dílna i informační a zábavně-herní stanoviště, kde se zájemci dozví více nejen o chovu lvů.

Danas Česi slave svoj glavni državni blagdan, Dan nastanka samostalne čehoslovačke države 🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿
27/10/2023

Danas Česi slave svoj glavni državni blagdan, Dan nastanka samostalne čehoslovačke države 🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿🇨🇿

Hrvatsko-češko društvo organizira predstavljanje dvojezične knjige Dušan Karpatský (1935. – 2017.): Život i djelo/život ...
27/10/2023

Hrvatsko-češko društvo organizira predstavljanje dvojezične knjige Dušan Karpatský (1935. – 2017.): Život i djelo/život a dílo koje će se održati u ponedjeljak 30. listopada u 19 sati u Češkom narodnom domu u Zagrebu. 🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿🇭🇷🇨🇿

Hrvatsko-češko društvo organizira predstavljanje dvojezične knjige Dušan Karpatský (1935. – 2017.): Život i djelo/život a dílo koje će se održati u ponedjeljak 30. listopada u 19 sati u Češkom naro…

Address

Pavla Šubića 20
Zagreb
10000

Telephone

+385993232233

Website

www.hcdzg.hr

Alerts

Be the first to know and let us send you an email when Hrvatsko-češko društvo posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Contact The Business

Send a message to Hrvatsko-češko društvo:

Videos

Share


Other Performance & Event Venues in Zagreb

Show All

You may also like